2 C 46/2026-32 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, domáhala zaplacení částky 64 531,36 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v , Anonymizováno, , oddíl C, vložka , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobce, ., se sídlem , Adresa advokátky, , IČO , Anonymizováno, zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v , Anonymizováno, , oddíl B, vložka 8086, jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel , právnická osoba, (dále také jen „původní věřitel“) je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 1 500 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 23 800 Kč, který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 23 073 Kč skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 21 989 Kč, smluvního úroku 373 Kč a smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru 711 Kč nejpozději splatných dne , datum, , to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Přirůstání smluvního úroku k jistině bylo sjednáno v úvodních ustanoveních smlouvy na str. 1. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem smlouvu. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobce https://, Anonymizováno, obchodni-podminky/ (dále jen „OP“), na které odkazuje úvěrová smlouva, byl žalovaný informován v odst. 7.11., že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný dále podle odst. 7.12. OP souhlasil že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , z.s.p.o. a , právnická osoba, . v souladu s čl. 8 OP. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 1.2. OP prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil v období mezi , datum, a , datum, převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiložených potvrzení o provedených platbách, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána , datum, . Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval.3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobce již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.4. Soud vyzval žalobce doložení důkazů, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalobce na výzvu nereagoval.5. Z listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru a zavázal se uhradit poskytnutou částku a sjednaný úrok. Výpisy z běžného účtu, sdělením společnosti , právnická osoba, . a mimořádnými výpisy z účtu žalovaného je prokázáno poskytnutí částky v celkové výši 21 989 Kč žalovanému, a to převodem na jeho účet.6. Soud rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou proto, že ze strany poskytovatele úvěrů, tj. ze strany právního předchůdce žalobce, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet, respektive žalobce o tomto tvrzení, které je pouze velmi obecné, nedoložil žádné důkazy, a to ani přes výzvu soudu. Právní předchůdce žalobce provedl dle tvrzení žalobce šetření možností žalovaného úvěr splácet lustrací ve veřejně dostupných databázích. Toto tvrzení však ničím nedokládá. Dále tvrdil, že právní předchůdce žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Ani tyto příjmy žalovaného a jeho výdaje však soudu doloženy nebyly. Soud nezjistil, z jakých konkrétních údajů poskytovatel úvěru vycházel, jaké skutečnosti bral v úvahu. Žalobce nepředložil žádné výplatní pásky ani pracovní smlouvu, nájemní smlouvu apod., kterými by tyto informace byly řádně ověřeny. Posouzení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr je však nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním případně v domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. To podle názoru soudu právní předchůdce učinil chybně, nedostatečně. Důkazy, které by dokládaly tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěr splatit, žalobce nepředložil, resp. listiny, které předložil (úvěrová smlouva atd.) neprokazovaly, že by došlo ze strany právního předchůdce žalobce k pečlivému posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Z tohoto důvodu považuje soud úvěrovou smlouvu za neplatnou.7. Právní předchůdce žalobce si tedy počínal nezodpovědně, když finanční situaci žalovaného posoudil jako situaci, za které bude žalovaný schopen podmínky úvěrové smlouvy plnit. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) p