6 C 49/2026-55 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 19 099 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 19 099 Kč od , datum, do zaplacení z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále jen „Smlouva“) mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovanou. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce poskytl žalované úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaná se ve lhůtě stanovené Smlouvou zavázala úvěr a smluvní úrok v částce 5 099 Kč vrátit nejpozději do , datum, . Žalovaná dluh ve sjednané lhůtě neuhradila Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobcem.2. Žalobce dále uvedl, že pokud by soud neuznal předmětný nárok na zaplacení dlužné částky z titulu Smlouvy, požaduje žalobce, aby soudu tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.3. Žalobce neučinil žádná tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, nepředložil k tomu žádné listinné důkazy, a to ani po výzvě soudu učiněné formou usnesení, které nabylo právní moci , datum, .4. Žalobce žádal vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, neboť soud je povinen zkoumat platnost smlouvy, a to nebylo v rozkazním řízení možné.5. Soud nařídil jednání, žalobce se omluvil, žalovaná se nedostavila, byla nečinná.6. Soud provedl dokazování a učinil tato skutková zjištění:7. Aktivní legitimace žalobce pro daný spor je doložena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Ke smlouvě byl uzavřen dodatek č. , hodnota, . Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky, jak dokládá listina s datem , datum, .8. Smlouva o úvěru č. , hodnota, prokazuje smluvní vztah. Poskytovatel úvěru se zavázal poskytnout úvěr ve výši 14 000 Kč, a to spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, bezúčelový. Zápůjční úroková sazba byla sjednána na 279,83 % ročně, RPSN 660 %. Úvěr byl splatný ve splátkách, úroky přirůstaly k jistině. Dle smlouvy měl být úvěr splacen ve 12 měsíčních splátkách, V případě prodlení s platnou po dobu delší jak 37 dni může být úvěr zesplatněn.9. Listina „poslední možnost dohody na úhradě“ ze dne , datum, dokládá zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Výzva k úhradě ze dne , datum, prokazuje prodlení žalované se splátkami úvěru.10. Výpis z účtu dokládá poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč.11. Ze systému ISAS má soud za prokázané, že proti žalované byly v letech 2019 a 2020 vedeny exekuce. Z výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut, za období před uzavřením smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že žalovaná hospodařila s minimální finanční rezervou. Z účtu není zřejmý zdroj příjmu. Výpis z února 2025 prokazuje poskytnutí úvěru ve tvrzené výši.12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu a právní kvalifikaci:13. Soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda je uzavřená smlouva platná. Zkoumá, zda neplatnost smlouvy nezpůsobuje jednak sjednání lichevní výše úroku a dále, zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, neboť neřádné zkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr způsobuje absolutní neplatnost smlouvy.14. Soud vzal v úvahu tato ustanovení zákona.15. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2) je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3) změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.21. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě Smlouvy o úvěru jedná o platný smluvní závazek.22. Důvod pro závěr o neplatnosti uzavřené smlouvy je výše požadovaného úroku, která je 279,83 % p.a., což je zcela nepochybně lichevní výše úroků, která způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy. Obvyklá výše smluvního úroku u spotřebitelských úvěru podle statistiky ARAD vydávané ČNB činila v únoru 2025 pouze 8,28 % p.a. V rozporu s dobrými mravy se dle ustálené soudní praxe zpravidla považuje výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.23. Pokud si účastníci ve smlouvě sjednali úrok výrazně vyšší, byla smlouva od počátku neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o. z., kdy neplatně sjednaný úrok vzhledem k ustálené soudní praxi způsobil neplatnost celé smlouvy o úvěru (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Odo 236/2005 nebo 21 Cdo 1484/2004).24. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek úroku sjednaného v rozporu s dobrými mravy, je přitom nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, kterou je soud povinen zabývat se i bez návrhu žalované.25. Úsudek, zda úvěrová smlouvě je platná nebo naopak absolutně neplatná, protože nedošlo k řádnému zjištění a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je soud povinen činit také z moci úřední. Opačný závěr by byl ve zjevném rozporu s rozhodovací praxí ESDF, podle níž články 8 a 23 Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby se z úřední povinnosti zabýval tím, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.26. K otázce splatnosti úvěru již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první z. s. ú. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 z. s. ú. nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).27. Samotný zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úrok