6 C 62/2026-61 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobcem a žalovaným. Žalobce se domáhá úhrady jistiny v částce 30 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za první měsíc doby čerpání úvěru v částce 12 000 Kč. Dále žádá žalobce zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru. Dále se žalobce domáhal zaplacení částky 8 280 Kč z titulu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z jistiny za každý kalendářní den prodlení od , datum, do data odeslání předžalobní výzvy dne , datum, .2. Žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobci fotokopii svého dokladu totožnosti. Žalovaný se dále zavázal zaplatit žalobci částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobce vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného.3. K ověření výše příjmu žalovaná poskytl žalobci výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl dále žalobcem lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobce zaslal žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 16523 žalovaný následně vložil do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobce a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázán. Žalovaný výše uvedenými kroky uzavřel s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, .4. Žalobce poskytl žalovanému úvěr dne , datum, , a to převodem z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného, číslo účtu je uvedeno v žalobě, který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který odpovídá rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 12. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobcem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Právo žalobce na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne , datum, . Žalobce dále uplatnil právo na zaplacení služní pokuty ve výši 0,1% p.d. z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení. V prodlení byla žalovaná následující den po dni zesplatnění úvěru, tedy od , datum, do data odeslání předžalobní výzvy dne , datum, v částce 8 280 Kč.5. Soud se zabýval otázkou, zda žalobce splnil povinnost posoudit schopnost žalovaného coby spotřebitele splácet úvěr ve smyslu z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud se z úřední povinnosti také zabýval otázkou platnosti smlouvy v souvislosti s ustanovením § 580 o.z.6. Žalobce tvrdil jen obecné a univerzální tvrzení. Neučinil žádná konkrétní tvrzení a případná tvrzení nedoložil, ačkoliv byl k tomu soudem vyzván. Úvěruschopnost a její vliv na platnost úvěrové smlouvy je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne , datum, sp.zn. C 679/18).7. Ze smlouvy o úvěru zjistil soud, že žalovanému byl poskytnut úvěr do 30 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % p.m. (měsíční sazba). Roční procentní sazba nákladů (RPSN) je ve výši 5 524,45 %.8. Potvrzení o platbě prokazuje poskytnutí částky 30 000 Kč na účet žalovaného, který je uveden v záhlaví uzavřené smlouvy, a to dne , datum, s VS, který je také uveden ve smlouvě.9. Kopie občanského průkazu dokládá totožnost žalovaného.10. Rozhodnutí o zesplatnění úvěru je ze dne 12. 1 2025. K tomuto dni vyčíslil žalobce celkovou dlužnou částku na 83 814 Kč.11. Z výpisů z účtu žalovaného za měsíce duben 2024 až květen 2024 zjistil soud, že žalovaný vynakládal značné částky na hry a sázky, sázel opakovaně částky v řádech sta korun až desítek tisíc.12. Žalobce předložil také smlouvu o postoupení pohledávek z , datum, a dále předložil listinu Příloha č. , hodnota, ke smlouvě o kontokorentním úvěru.13. Soud nařídil jednání, ke kterému se strany nedostavily. Soud tedy rozhodoval na základě předložených listinných důkazů a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný jen částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou proto, že ze strany poskytovatele úvěrů, tj. ze strany právního předchůdce žalobce, nedošlo k pečlivému posouzení schopnosti žalované úvěr splácet a smlouva je neplatná i z důvodů rozporu s dobrými mravy.14. Soud posuzoval nárok žalobce podle následujících ustanovení.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen jako„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuj zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Důvod pro závěr o neplatnosti uzavřené smlouvy je výše požadovaného úroku, která 480 % p.a., což je zcela nepochybně lichevní výše úroků, která způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy. Dle přehledu ČNB, ARAD byla běžná úroková sazba v červenci 2024 u spotřebitelských konsolidačních úvěrů poskytovaných bankami ve výši 9,02 % p.a. Překročení této sazby více jak 53x způsobuje absolutní neplat