12 C 95/2013-292 — Okresní soud v Nymburce

1. Odpůrčí žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal určení relativní neúčinnosti právních úkonů učiněných [jméno] [příjmení] (dále také jen„ dlužník“) ve prospěch jeho manželky – žalované. Konkrétně se dovolával určení, že je vůči němu neúčinná jednak smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů [příjmení] ze dne [datum] sepsaná formou notářského zápisu [číslo jednací], [spisová značka], na jejímž základě se 1/6 rodinného domu [adresa] s vedlejší stavbou se studnou a s venkovními úpravami, stavební parcely [číslo] parcely [číslo] vše v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] (dále jen„ nemovitosti v SJM“) staly výlučným vlastnictvím žalobkyni (smlouva o zúžení SJM), a dále darovací smlouva ze dne [datum] rovněž uzavřená mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, sepsaná formou notářského zápisu, [číslo jednací], [spisová značka], jíž [jméno] [příjmení] daroval žalované ½ rodinného domu [adresa] s vedlejší stavbou se studnou a s venkovními úpravami, stavební parcely [číslo] parcely [číslo] vše v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] (darovací smlouva), obě smlouvy dále také jen„ odporované úkony“. Žalobu odůvodnil tím, že má pohledávku vůči [jméno] [příjmení], který byl uznán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, jehož se dne [datum] dopustil na žalobci, kdy žalobce byl v důsledku trestného činu v pracovní neschopnosti do [datum]. Žalobce coby poškozený byl s nárokem na náhradu újmy odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce tedy podal (mimo jiné) proti [jméno] [příjmení] žalobu u  Obvodního soudu pro Prahu 3. Neúčinnost odporovaných úkonů shledává žalobce v tom, že přesto, že byl v  trestní řízení s nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních, byla existence jeho pohledávky za [jméno] [příjmení] doložena již v  trestní řízení. Žalovaná přesto, že s ním bydlí a o nehodě, jíž výše popsaný trestný čin způsobil, věděla, nebo vědět mohla, a muselo jí být zřejmé, že žalobce po jejím manželovi bude požadovat náhradu škody, uzavřela odporované smlouvy, i když jí muselo být jasné, že jejich smyslem je zbavení se majetku, aby následně nemohl být postižen výkonem rozhodnutí nebo exekucí ve prospěch žalobce. O tom svědčí i skutečnost, že žalovaná s manželem převedli další nemovitosti na svou dceru [jméno] [celé jméno žalované]. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že jde-li o smlouvu o zúžení rozsahu SJM, není žaloba důvodná již jen z toho důvodu, že tomuto úkonu nelze odporovat ve smyslu § 42a zákona č. 40/1964, občanský zákoník (dále jen„ OZ“), neboť relativní neúčinnost takové smlouvy nastává za splnění všech předpokladů vůči věřiteli ze zákona. Jde-li o odporovanou darovací smlouvu, uvedla žalovaná, že předpokladem určení neúčinnosti smlouvy je předně existence pohledávky žalobce. Poukázala jednak na to, že [jméno] [příjmení], z jehož trestného jednání dovozuje žalobce existenci své pohledávky, podal proti trestní rozsudku dovolání, trestní rozsudek tedy nelze považovat za konečný, mimoto byl [jméno] [příjmení] amnestován. Bez ohledu na konečnost trestní rozsudku žalovaná uvedla, že bylo prokázáno, že to byl žalobce, kdo se svým chováním přičinil na vzniku nehodové situace a tím i újmy, která mu měla vzniknout. Žalobce navíc podal žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 3 nejen proti [jméno] [příjmení], ale i proti dalším dvěma žalovaným, čímž dal najevo, že neví, kdo za újmu, která mu vznikla, odpovídá. Konečně žalovaná uvedla, že darovací smlouva, kterou [anonymizováno] [příjmení] uzavřela, s pohledávkou žalobce nikterak nesouvisí, neboť se jednalo o jednu z mnoha transakcí, které probíhaly od roku 2000 mezi žalovanou, [jméno] [příjmení] a jeho sestrou [anonymizováno] [příjmení]. Odporované úkony žalobce učinil z důvodu horšících se vztahů v rodině, když byl rodiči žalobkyně vyzván k tomu, aby jim splatil dluh z půjčky, která mu byla poskytnuta k rekonstrukci předmětných nemovitostí, popřípadě, aby svůj podíl na nemovitostech převedl žalované. Žalovaná se navíc [anonymizováno] [příjmení] stýká ve velmi omezené míře, o nehodě, tedy v době uzavření odporované darovací smlouvy nevěděla. 3. V průběhu řízení vydal Obvodní soud pro Prahu 3 rozsudek ze dne 5. 6. 2019 č. j. 11 C 116/2012-1324, kterým ve spojení s rozsudkem Městského soudu v  [obec] ze dne 27. 2. 2020 č. j. 20 Co 390/2019-1417 uložil [jméno] [příjmení], aby (společně a nerozdílně [anonymizováno] [příjmení], narozeným [datum]) zaplatil žalobci částku  [částka]. Žalobce v této věci podal dovolání k  Nejvyššímu soudu. 4. Z rozsudků Okresního soudu v  [obec] ze dne 29. 5. 2012 sp. zn.  2 T 65/2012 a Krajského soudu v  [obec] ze dne 4. 9. 2012 sp. zn. 10 To 341/2012 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] byl shledán vinným přečinem těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se dopustil, když dne [datum] nezvládl řízení a narazil (mimo jiné) do žalobce, čímž mu způsobil zranění zakládající těžkou újmu na zdraví. Žalobce byl s uplatněným nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Z notářského zápisu [číslo jednací], [spisová značka] a z návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] formou notářského zápisu darovací smlouvu, na jejímž základě darovali své dceři [obec] [celé jméno žalované] bytovou jednotku [číslo] v bytovém domě č. p.  [číslo] (budova) na parcele [číslo] vč. spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku o velikosti [číslo], nebytovou jednotku (garáž) [číslo] v domě č. p.  [číslo] vč. spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku o velikosti [číslo] a spoluvlastnický podíl na jednotce [číslo] na parc. [číslo] o velikosti [číslo] vč. spoluvlastnického podílu na společných částech budovy o velikosti [číslo] a spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] pozemků parc. [číslo] vše k. ú. [část obce] na [list vlastnictví], [číslo], [číslo]. 6. Z notářského zápisu č. j.  [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] soud zjistil, že žalovaná a [jméno] [příjmení] uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů a darovací smlouvou. Smlouvou o zúžení SJM byl ze společného jmění manželů [příjmení] do výlučného majetku žalované převeden podíl o velikosti 1/6 rodinného domu [adresa] s vedlejší stavbou se studnou a s venkovními úpravami, stavební parcely [číslo] parcely [číslo] vše v k.ú. [obec], obec Lysá nad Labem, zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk. Darovací smlouvou dlužník převedl žalované svůj podíl o velikosti jedné poloviny rodinného domu [adresa] s vedlejší stavbou se studnou a s venkovními úpravami, stavební parcely [číslo] parcely [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Lysá nad Labem, zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk. 7. Ze seznamu nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], obec Lysá nad Labem. 8. Z oddacího listu žalované a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jsou od [datum]. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce má za dlužníkem [jméno] [příjmení] pohledávku ve výši [částka] z titulu náhrady škody, kterou mu dlužník způsobil nehodou ze dne [datum]. [jméno] [příjmení] s žalovanou dne [datum], tj. necelé dva měsíce od předmětné nehody, zúžili zákonem stanovený rozsah SJM tak, že do výlučného majetku žalované převedli podíl o velikosti 1/6 rodinného domu [adresa] s vedlejší stavbou se studnou a s venkovními úpravami, stavební parcely [číslo] parcely [číslo] vše v k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví]. Darovací smlouvou z téhož dne dlužník převedl žalované svůj podíl o velikosti jedné poloviny rodinného domu [adresa] s vedlejší stavbou se studnou a s venkovními úpravami, stavební parcely [číslo] parcely [číslo] vše v k.ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví]. 10. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 11. Podle § 42a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ([příjmení]) se věřitel může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen (odst. 1). Odporovat je možné právním