5 C 243/2020-30 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně, [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] (dále také jen jako„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě žalované poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Pravdivost a úplnost poskytnutých informací žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou půjčku, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč zaplatit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední platba byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Na uvedenou pohledávku žalovaná uhradila celkem 4.500 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena řádně a včas, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7.254,44 Kč ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou 9.420 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.165,56 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9.420 Kč, sestávající z dlužné jistiny 7.254,44 Kč a dlužných úhrad ve výši 2.165,56 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 4.488,30 Kč (tj. úrok ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.511,87 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč od [datum] do [datum]), úroků ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státní příslušnicí [země]. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/ 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 7 odst. 1 osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty). Příslušnost zdejšího soudu je tak dána, neboť dle smlouvy se místo plnění nachází v České republice. 4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o půjčce, a to zejména odkazem na ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Rozhodné je tak právo české. <b>5. Soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa], byla uzavřena„ smlouva o půjčce“ ze dne [datum], na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná společně s částkou 8.000 Kč uvedené společnosti zaplatí poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5.920 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč, úrok ve výši 1.120 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Součástí smlouvy o půjčce jsou smluvní podmínky, jejichž obsahem je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky. Ze zákaznické karty ze dne [datum] se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala majetkovou situaci žalované. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je [anonymizováno], má [anonymizována tři slova] a od července 2012 bydlí společně s [anonymizována tři slova] v nájmu na adrese [adresa žalované]. Za poslední 3 roky měla žalovaná pouze jedno bydliště. Jako zaměstnavatel žalované je uvedena [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem [ulice a číslo] [obec] a [právnická osoba] se sídlem v [obec] s tím, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou na pozici [anonymizována dvě slova]. Za poslední tři roky měla žalovaná 2 zaměstnání. Ve finančních informacích je dále uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí [částka], sestávající z čisté mzdy ve výši [částka] a státních sociálních dávek ve výši [částka]. Běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 5.000 Kč a výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) v částce 7.200 Kč. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky společně s výzvou k jejímu zaplacení bylo žalované odesláno dne [datum]. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. 6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyž