8 C 234/2020-19 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 680 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že v souvislosti s převozem nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození] do [příjmení] [anonymizováno 6 slov] a [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec], provedeným dne [datum] a dne [datum] vznikla matce nezletilé povinnost uhradit náklady na dopravu. Dne [datum] bylo najeto 203 km a náklady činí 1 323 Kč, Dne [datum] bylo najeto 104 km a náklady činí 357 Kč (za 52 km, neboť byly převáženy dvě osoby). Žalované byly zaslány výzvy dne [datum] a dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] oznámila [celé jméno žalované], že se u ní nachází vnučka, která měla dne [datum] odjet do dětského domova. Osoba byla ztotožněna hlídkou Policie ČR jako [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození]. Bylo zjištěno, že se jedná o pohřešovanou osobu, kdy na základě rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce je umístěna do dětského domova v [obec]. Proto byla zajištěna a převezena na oddělení k dalším úkonům. Vyrozuměna byla pracovnice dětského domova, která požádala o součinnost policii, neboť dětský domov neměl prostředky k převozu osoby. Osoba byla předána hlídce pohotovostního a eskortního oddělení a následně byla dopravena a předána pověřené osobě. Doprava byla provedena na trase v délce 203 km služebním vozidlem Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje [registrační značka], jehož spotřeba pohonné hmoty činí 7,30 litru na 100 km. Rovněž dne [datum] Policie ČR obv. odd. [obec] na základě oznámení [celé jméno žalované] ztotožnila [jméno] [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [celé jméno žalované] potvrdila, že utekly z dětského domova. Byl vyrozuměn pracovník dětského domova, který sdělil, že s ohledem na noční provoz nemůže zajistit dopravu osob do dětského domova. Eskortu provedla Policie ČR. Doprava byla provedena na trase v délce 104 km služebním vozidlem Krajského ředitelství Policie Středočeského kraje [registrační značka], jehož spotřeba pohonné hmoty činí 8,36 litru na 100 km. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 1 323 Kč do [datum]. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 357 Kč do [datum]. 5. Podle § 26 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.o.p.“), zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu ve světle shora citovaného ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že dcera žalobkyně byla dvakrát zajištěna Policií ČR ve smyslu § 26 odst. 4 z.o.p., neboť byla rozhodnutím zdejšího soudu umístěna do dětského domova. O zajištění byl vždy vyrozuměn pracovník dětského domova, přičemž ze strany dětského domova nebyl zajištěn převoz. Vzhledem k tomu, že převoz byl zajištěn Policií ČR, vznikla žalované jako zákonnému zástupci povinnost uhradit náklady převozu žalobkyni. Výši nákladů žalobkyně uplatnila v souladu s vyhláškou č. 333/2018 Sb. částkou 1 323 Kč (při délce ujeté trasy 203 km, spotřebě pohonné hmoty BA 95 7,30 litru na 100 km, základní náhradě 4,10 Kč na 1 km a ceně pohonné hmoty 33,10 Kč litr) a částkou 357 (při délce ujeté trasy 52 km, spotřebě pohonné hmoty BA 95 8,36 litru na 100 km, základní náhradě 4,10 Kč na 1 km a ceně pohonné hmoty 33,10 Kč litr). Žalovaná náklady na dopravu nezaplatila ve lhůtách, které jí dala žalobkyně, a následně se tak ocitla v prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně má proto právo na žalovanou částku včetně úroků z prodlení, a to podle § 1970 o. z., ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 8. O povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek rozhodl soud podle § 2 odst. 3, § 4 odst. 1 písm. j) a § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s položkou 1 bod 1 písm. a) sazebníku poplatků.