10 C 15/2021-28 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne 30. 10. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] 2017 [číslo], na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr ve 13 měsíčních pravidelných splátkách po 2 600 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 30. 11. 2018. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas a ocitl se v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 18 500 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného si tak žalobkyně nárokuje i právo na zákonný úrok z prodlení od 1. 12. 2018 do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 18 500 Kč za období od 1. 12. 2018 do 20. 8. 2020, tj. v částce 11 636,50 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla nejprve notářským zápisem převedena z původní věřitelky na společnost [právnická osoba], [IČO], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupena společnosti [právnická osoba] a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn. Žalovanému byla též zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo] ze dne 30. 10. 2017 má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 14 600 Kč sestávajícímu se z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, úroku ve výši 25,85 % ročně z poskytnuté jistiny, poplatku za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 3 800 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Součástí ujednání byl i čl. V odst. 4, ve kterém se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. 4. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru 13M má soud za prokázané, že 1. – 5. splátka se nezapočítávala na jistinu, ale započítávala se na úrok a poplatky, 6. splátka se započítávala na jistinu ve výši 1 800 Kč, zbývající část na úrok a poplatky a 7. – 13. splátka se započítávala pouze na jistinu. Z uvedeného předpisu splátek a výše žalované dlužné částky má soud za prokázané, že 1. -5. splátka byla uhrazena v plné výši, 6. splátka byla uhrazena toliko ve výši 2 300 Kč, celkově tak žalovaný na splátkách uhradil částku 15 300 Kč. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že se žalovaný před uzavřením smlouvy seznámil s podmínkami čerpání úvěru ve výši 20 000 Kč. 6. Z listiny nazvané Credit scoring a finanční analýza má soud za prokázané, že původní věřitel udělil žalovanému celkem 16 bodů (žalovanému tak bylo možno poskytnout úvěr maximálně v částce 25 000 Kč), ve kterých hodnotil věk, druh příjmu, duh bydlení, rodinný stav, vybavení domácnosti celkové hodnocení žadatele zástupcem. V tomto formuláři žalovaný uvedl jako druh bydlení nájemní smlouvou/u rodičů, rodinný stav ostatní a druh příjmu„ PP na dobu neurčitou“. Ve výši měsíčních příjmů žalovaného byla uvedena částka 17 068 Kč, měsíční výdaje byly vyčísleny na 12 200 Kč. Měsíční volné finanční zdroje byly vyčísleny na částku 3 868 Kč, počet výdělečně činných osob v domácnosti byl 1. Nebyl zde zaznamenán žádný údaj o nezaopatřených dětech. Výsledkem finanční analýzy bylo zhodnocení, že žalovanému bylo možné poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 3 868 Kč. Součástí tohoto posouzení bylo i čestné prohlášení žalovaného, že bydlí ve společné domácnosti se [jméno] [příjmení], měsíčně přispívá 6 700 Kč (4 000 Kč nájem, 2 700 Kč energie). Součástí žádosti byl dále informativní výpis z katastru nemovitostí k nemovitosti, ve které evidoval žalovaný své bydliště, a z tohoto výpisu soud zjistil, že žalovaný nemovitost nevlastnil. Součástí žádosti byla dále kopie Dohody o změně pracovní smlouvy, kterou se měnil pracovní poměr na dobu neurčitou. Dále byl přílohou žádosti o úvěr mzdový list žalovaného pro rok 2017, ze kterého má soud za prokázané, že základní mzda žalovaného činila 12 200 Kč, průměrný výdělek za měsíc leden byl žalovanému evidován ve výši 21 503 Kč, únor 13 998 Kč, březen 15 598 Kč, duben 9 999 Kč, květen 19 302 Kč, červen 14 706 Kč a červenec 3 291 Kč. V mzdovém listu bylo uvedeno, že žalovaný čerpal slevu na dani od 1. 11. 2016 do 31. 1. 2030 na dítě. Žalovaný dále doložil původní věřitelce rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti C [číslo], ze kterého má soud za prokázané, diagnóza byla uvedena číslem, data kontroly byla postupně stanovena na 30. 7. 2017, 15. 8. 2017, 31. 8. 2017, 15. 9. 2017 a 9. 10. 2017. 7. Z žádosti o úvěr má soud za prokázané, že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 17 068 Kč ze závislé činnosti (mzda). Ve výdajích uvedl položky 4 000 Kč bydlení, 2 700 Kč energie, 3 500 Kč stravování, výživné, ostatní výdaje 2 000 Kč. 8. Ze stejnopisu notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. NZ [číslo] má soud za prokázané, že část závodu společnost [právnická osoba] byla převedena na společnost [právnická osoba] [IČO]). 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba] bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 a seznamu postoupených pohledávek (řádek [číslo]) má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným. 11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 7. 2020 má soud prokázáno, že žalovanému bylo téhož dne zasláno společně s předžalobní výzvou vyrozumění o postoupení pohledávky. 12. Z předžalobní upomínky a výzvy k plnění ze dne 24. 7. 2020 a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne 24. 7. 2020 na adresu [adresa], upozorněn na prodlení s úhradou závazku ze smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo] a byl vyzván k zaplacení dlužné pohledávky ve výši 21 239,10 Kč, nákladů spojených uplatněním pohledávky ve výši 5 420,80 Kč a smluvní pokuty ve výši 11 796,90 Kč. 13. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 14. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele