10 C 311/2021-20 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako dlužných televizních poplatků v roce 2019 za měsíc prosinec, celý rok 2019 a v roce 2020 za měsíce leden až srpen. Žalobu odůvodnila zejména tím, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušené evidence. Žalovaný tuto svou povinnost splnil dne 1. 9. 2005, od tohoto data tak vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný pak byl o zaplacení dlužného poplatku opakovaně upomínán, ale na svůj dluh ničeho nezaplatil. Žalobkyně nárokuje též úrok z prodlení ve výši 456,83 Kč za dobu prodlení s placením každé jednotlivé platby televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 15. 7. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil postupem dle § 101 odst.4 o.s.ř.. <b>Soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Žalovaný se v září 20105přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušené evidence. Žalovaný však jako fyzická osoba řádně a včas neuhradil poplatky splatné za měsíc prosinec 2018, celý rok 2019 a měsíce leden až srpen 2020. Žalovaný byl o zaplacení upomínán výzvou ze dne 27. 11. 2020, ale na svůj dluh ničeho nezaplatil. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni 2 835 Kč (21 x 135 Kč). Zjištěný skutkový stav posoudil soud ve světle dále citovaných právních ustanovení. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač Podle § 6 citovaného zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. Podle § 7 odst. 2 a 3 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Podle § 10 citovaného zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Jelikož bylo prokázáno, že žalovaný jakožto držitel televizního přijímače nezaplatil televizní poplatky za celkem 21 měsíců, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 o.z., jelikož období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, ve kterém byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Žalobkyně však žádala po žalované úhradu úroků z prodlení pouze za dobu prodlení s jednotlivými platbami poplatku do dne, kdy byla vyhotovena žaloba, tj. 15. 7. 2021 ve výši 456,83 Kč (tzv. kapitalizovaný úrok z prodlení). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 835 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.