10 C 37/2021-16 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jako dlužných televizních poplatků v roce 2019 za měsíce září – prosinec a dále za měsíc leden roku 2020. Žalobu odůvodnila zejména tím, že podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobkyně ho dle shora citovaného zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Žalovaný pak byl o zaplacení upomínán, ale na svůj dluh ničeho nezaplatil. Žalobkyně nárokuje též úrok z prodlení ve výši [částka] za dobu prodlení s placením každé jednotlivé platby televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil postupem dle § 101 odst.4 o.s.ř.. <b>Soud zjistil tento skutkový stav věci:</b> Žalobkyně přípisem ze dne [datum] označeným jako„ Výzva k přihlášení poplatníka České televize“ sdělila žalovanému, že jako evidovaný odběratel elektrické energie na adrese [adresa žalovaného], není dosud veden jako plátce televizních poplatků. Žalobkyně ho proto vyzvala, aby jí ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy sdělil, z jakého důvodu televizní poplatky nehradí a současně ho upozornila na zákonný postup ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Žalovaný však na uvedenou výzvu žalobkyně nijak nereagoval. Proto mu žalobkyně zaslala oznámení ze dne [datum] o tom, že v souladu se zákonem ho zařadila do evidence plátců televizního poplatku s tím, že první poplatek bude předepsán za září 2019. Žalovaný však poplatek nezaplatil. Žalobkyně pak eviduje dluh na televizních poplatcích za měsíce září až prosinec 2019 a leden 2020 v celkové výši [částka] (5 x [částka]). Z případných mimořádných plateb žalovaného byly uhrazeny dluhy nejstarší. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán, ale na svůj dluh ničeho nezaplatil. Zjištěný skutkový stav posoudil soud ve světle dále citovaných právních ustanovení. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 6 citovaného zákona činí měsíční výše televizního poplatku [částka]. Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce (odst. 3). Podle § 8 odst. 9 citovaného zákona provozovatel vysílání za zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10. Podle § 8 odst. 10 citovaného zákona dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům předá do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je oprávněn požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 9. Podle § 10 citovaného zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť její důvodnost byla shora uvedeným způsobem prokázána. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Žalobkyně však žádala po žalovaném úhradu úroků z prodlení pouze za dobu prodlení s jednotlivými platbami poplatku do dne, kdy byla vyhotovena žaloba, tj. [datum] ve výši [částka] (tzv. kapitalizovaný úrok z prodlení). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].