17 C 233/2020-20 — Okresní soud v Nymburce

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba] [anonymizováno], p.l.c.) uzavřela se žalovaným dne [datum] prostřednictvím internetového formuláře smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši [částka] převodem na bankovní účet, který byl v tomto formuláři uveden. Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému zápůjčku. Žalovaný se zavázal zápůjčku právní předchůdkyni vrátit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky dne [datum], což neučinil. Žalovaný nereagoval na výzvy právní předchůdkyně žalobkyně, ke dni podání žaloby tak zbývá uhradit částka [částka], přičemž vedle této částky jistiny žalobkyně požaduje i úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tj. od [datum]. Pohledávka žalovaného byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. K projednání věci soud nařídil na [datum] jednání. Zástupkyně žalobkyně se k jednání bez omluvy nedostavila, soud tak jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v její nepřítomnosti. Žalovaný, který se k jednání dostavil, uvedl, že si není vědom toho, že by tuto konkrétní smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně uzavíral. Soud došel na základě provedených důkazů k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dle smlouvy o postoupení pohledávek se právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dne [datum] dohodli na převodu vlastnického práva k převáděným pohledávkám ke dni podpisu této smlouvy. Dle přílohy [číslo] k této smlouvě byla jednou z převáděných pohledávek pohledávka za žalovaným. (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dokumentu označeného jako příloha [číslo]) O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován (dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], doklad o jeho odeslání ze dne [datum]). Žádost o zápůjčku byla vyplněna prostřednictvím internetového formuláře, kde bylo třeba vyplnit jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, telefonní číslo, email, adresu a číslo účtu (dle dokumentu„ loan application info“). Na základě takto vyplněného formuláře právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na číslo účtu uvedené v tomto formuláři, tj. [bankovní účet], dne [datum] částku [částka] (potvrzení o provedené platbě vystavené dne [datum]). Dotazem na [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] nebyl ke dni [datum] žalovaný. (dle sdělení [právnická osoba], č.l. 18) Takto uvedený skutkový závěr soud posoudil po stránce právní takto: <i>Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy k tomuto dni na žalobkyni přešla předmětná pohledávka. <i>Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> Žalobkyně od počátku řízení tvrdila, že na základě žádosti žalovaného o poskytnutí zápůjčky, mu byla tato zápůjčka poskytnuta. K tomu, aby mohla být žalobkyně v řízení úspěšná, musela by alespoň tuto základní premisu prokázat, obzvláště pak za situace, kdy žalovaný uzavření této konkrétní smlouvy sporuje. Žalobkyně se nařízeného jednání neúčastnila a vzdala se tak dobrodiní poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., které by směřovalo k doplnění tvrzení a k označení důkazů k prokázání pasivní legitimace žalovaného, která předloženými listinami prokázána nebyla, a to ani po vyžádání sdělení majitele účtu, na který měla být žalovaná částka poukázána. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by byla smlouva o zápůjčce uzavřena se žalovaným a že byly finanční prostředky, poskytnuté na základě této smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně zaslány právě žalovanému. Proto soud žalobu výrokem I. v plném rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož by s ohledem na procesní úspěch měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, avšak s ohledem na to, že žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, žádné nepožadoval, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.