6 C 259/2021-27 — Okresní soud v Nymburce

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru v podobě smlouvy o vydání kreditní karty [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky a ceník produktů a služ pro soukromé osoby. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v souladu se smlouvou úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty, přičemž vyčerpaný část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet čerpaný úvěr měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků a dále hradit poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty v souladu s ceníkem. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované vydala kreditní kartu a poskytla jí úvěrový rámec, žalovaná však poskytnuté finanční prostředky řádně nesplácela, proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami ke dni [datum] zesplatnila celou dlužnou částku ve výši 10 040,40 Kč, kterou představuje dlužná jistina ve výši 9 847,51 Kč a dlužné poplatky ve výši 192,89 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně vedle dlužné jistiny a poplatků požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně z dlužné jistiny od [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Na základě návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [webová adresa] [číslo] ze dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, když zjistila, že žalovaná je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], kde dosahuje příjmu ve výši 15 000 Kč. Je svobodná, nemá žádné vyživovací povinnosti, nebyly k její osobě zjištěny žádné negativní skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit do výše 10 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 23,99 % ročně. Žalovaná převzala kreditní kartu osobně dne [datum], což potvrdila podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky splácet minimální měsíční splátkou ve výši 3,2 % poskytnutých prostředků, nejméně 200 Kč. V průběhu užívání kreditní karty právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované celkem 54 984,85 Kč, žalovaná však nesplácela včas a řádně stanovené splátky ani v minimální výši. Dopisem ze dne [datum] proto právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o okamžité splatnosti kreditní karty ke dni [datum] z důvodu opakovaného řádného nehrazení předepsaných splátek a vyzvala k uhrazení dlužné částky ve výši 10 040,40 Kč. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] včetně smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum], odeslaným téhož dne. Dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena podle § 1879 o.z. na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované skutečně poskytla prostřednictvím kreditní karty úvěrový limit až do výše 10 000 Kč na její žádost, který žalovaná postupně čerpala, avšak žalovaná svůj závazek nedodržela, když opakovaně řádně nesplácela předepsané alespoň minimální splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k uhrazení celkové částky. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, která žalovanou znovu vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 9 847,51 Kč, dlužné poplatky ve výši 192,89 Kč a rovněž také na smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně, oba z dlužné jistiny a od žalobkyní požadovaného data [datum] do zaplacení. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 040,40 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.