7 C 259/2021-19 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, domáhala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 28.5.2021 po žalované zaplacení částky ve výroku I. rozsudku. Žalovaná byla evidována jako vlastník vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 [registrační značka] [anonymizováno], které bylo v období od 19.7.2019 – 2.10.2019 vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila u tohoto vozidla 65 Kč za den, tj. za 76 dní částku 4 940 Kč, dále žalobkyně účtuje náklady na uplatnění nároku 300 Kč. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalované spolu s uvedenou výzvou dne [datum] do vlastních rukou na adresu sídla v záhlaví tohoto rozhodnutí. Soud učinil následující závěr skutkového stavu. Žalovaná byla jako vlastník vozidla [registrační značka] [anonymizováno] s objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 dopisem žalobce ze dne 12.12.2019 vyzývána k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za období od 19.7.2019 – 2.10.2019, tj. 76 dní v částce po 65 Kč, a to ve lhůtě 30 dní od doručení výzvy. Tento jí byl doručován téhož dne dle poštovního podacího archu. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je důvodná v celém rozsahu. V daném případě soud posoudil žalobu dle ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1.1.2018 a má za prokázané, že žalovaná byla jako vlastník vozidla v předmětném období pasivně legitimována k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo odpovědnosti z provozu vozidla dle § 4 odst. 1 tohoto zákona ve výši stanovené vyhl.č. 205/1999 Sb., v ust. § 2 odst. 1 písm. h), tj. 65 Kč denně, celkem tedy 4 940 Kč za požadovaných 76 dní. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila, tudíž žádná ze skutečností, jež by jí úhrady této částky zprostila, např. uzavření pojistné smlouvy, tvrzena nebyla. V souladu s tímto ustanovením § 2a posledně uvedené vyhlášky přiznal soud žalobkyni také náklady spojené s uplatněním práva ve výši 300 Kč. Součástí tohoto plnění v celkové částce 5 240 Kč soud stanovil také zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když k prodlení žalované došlo nejdříve den následující po lhůtě stanovené k úhradě ve výzvě z 12.12.2019, tj. 30 dní od doručení. Požadovaný počátek prodlení od 27.1.2020 je tak ještě pozdější. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud zároveň úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované představované částkou 400 Kč za soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem požadované 3 úkony (sepis žaloby, předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 189 Kč Celkem částku 1 489 Kč Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.