7 C 262/2021-44 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 28. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení přirážky 4x 1500Kč za porušení přepravních podmínek při jízdě bez platného jízdního dokladu veřejným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní ve dnech 11.7.2018, 10.8.2018, 8.10.2018 a 10.11.2018 a jízdným v částce 4x18 Kč. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou a byl proto zrušen. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle § 115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalované spolu s uvedenou výzvou dne 12.10.2021 na adresu bydliště v záhlaví do vlastních rukou. K žalobě se nijak nevyjádřila. V dané věci soud učinil následující skutkový závěr. Žalovaná dne 11.7.2018 cestovala linkou [číslo] v čase 17:02 hod, dne 10.8.2018 linkou [číslo] v čase 16:46 hod, dne 8.10.2018 linkou [číslo] v čase 10.00 hod, a 10.11.2018 v čase 18:06 hod. Na výzvu kontrolního orgánu nepředložila ve všech uvedených případech platný jízdní doklad. Totožnost žalované byla ověřována z [číslo obč. průkazu]. Zápis podepsala také ve všech uvedených hlášenkách. Výši přirážky a jízdného doložila žalobkyně Smluvními přepravními podmínkami pro přepravu na autobusových a trolejbusových linkách z 1.9.2018 č.l.X.6. a Tarifem dopravy [anonymizováno] kraje z 10.12.2017. Soud posoudil projednávaný případ dle ust. § 2550 a násl a § 2578 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a návrhu v celém rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů měl soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaná použila ve všech uvedených případech k jízdě prostředek městské hromadné dopravy provozovaný žalobkyní, přičemž se neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná tak svým jednáním porušila ustanovení výše uvedených právních předpisů, proto je povinna zaplatit žalobkyni dlužnou přirážku k jízdnému dle smluvních přepravních podmínek ve výši 4x1 500 Kč a jízdné v částce 4x18 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když předpis Evropských společenství - nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1370/2007 jinou úpravu nestanoví. Ze strany žalované naopak tvrzena, natož prokázána, nebyla alespoň částečná úhrada tohoto dluhu. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalované povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. dle vyhl.č. 254/2015 Sb. v částce 2x100 Kč, celkem 600 Kč. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.