7 C 320/2021-17 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se v žalobě doručené soudu dne 15. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 3 510 Kč spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným k datu podání žaloby 15.7.2021 a vyčísleném ve výroku I. Požadovaný nárok zdůvodnila tak, že žalované jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což dne 31.3.2018 učinila. Žalovaná dluží poplatek za období měsíců červenec 2018 až srpen 2020, v částce 135 Kč měsíčně, celkem 3 510 Kč. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal platební rozkaz, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou a byl z tohoto důvodu zrušen. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle § 115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalované spolu s uvedenou výzvou dne 28.11.2021 na adresu trvalého bydliště v záhlaví tohoto rozhodnutí. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná se v měsíci březnu roku 2018 evidovala jako poplatník televizního poplatku v evidenci České televize prostřednictvím České pošty s.p.. Žalovaná neuhradila televizní poplatky v měsíci červenci 2018 až srpen 2020 splatné vždy k 15. dni v měsíci v částce 135 Kč. Výzva k úhradě tohoto dluhu jí byla zasílána dne 27.11.2020. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Z listinných důkazů předložených žalobkyní měl soud prokázáno, že žalovaná jako poplatník televizního poplatku dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nesplnila svoji povinnost spočívající v úhradě poplatku za uvedené období a dluží za období 26 měsíců po 135 Kč, celkem částku 3 510 Kč. Soud uložil žalované zaplatit uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení z jednotlivých měsíčních částek v kapitalizované výši 623,99 Kč dle doloženého výpočtu žalobkyně za období prodlení od 16.7.2018 do 15.7.2021 z jednotlivých měsíčních plateb ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná uvedené částky či jejich část uhradila. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud zároveň úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované představované částkou 400 Kč za soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem požadované 2 úkony (sepis žaloby, předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za 2 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 126 Kč Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku 1 126 Kč. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.