9 C 124/2021-34 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 19 240 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 000 Kč ve výši 10 % ročně od 12. 6. 2020 do zaplacení s tím, že účastníci dne 13. 3. 2020 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 10 000 Kč (smlouva u zápůjčce byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa], na kterých si žalovaná přečetla nabídku na uzavření smlouvy, sama nastavila splatnost a výši zápůjčky a požádala o její poskytnutí, včetně zadání jejích osobních údajů, telefonního čísla a emailové adresy). Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky zaplatit žalobkyni poplatek 6 000 Kč, jistina zápůjčky a sjednaný poplatek byly splatné dne 11. 6. 2020. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy o zápůjčce řádně a včas nesplnila, na úvěr neuhradila ničeho. Žalobkyni proto dle čl. 2 smlouvy vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalované (písemná výzva) ve výši 500 Kč, a dále právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 740 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2021, žalovaná dlužnou částku ani částečně neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku 10 000 Kč, peníze měly být vyplaceny na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Dle smlouvy měla žalovaná splatit poskytnutou zápůjčku, včetně poplatku, ve třech splátkách - první splátka ve výši 5 333 Kč byla splatná do 30 dnů od poskytnutí zápůjčky, druhá splátka ve výši 5 333 Kč byla splatná do 60 dnů od poskytnutí zápůjčky a třetí splátka ve výši 5 334 Kč byla splatná do 90 dnů od poskytnutí zápůjčky. 4. Z dokladu vyhotoveného žalobkyní o vyplacení zápůjčky a z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 2. 3. 2020 do 31. 3. 2020 soud zjistil, že zápůjčka ve výši 10 000 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne 13. 3. 2020. 5. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 2. 3. 2020 do 31. 3. 2020 soud dále zjistil, že počáteční zůstatek na účtu ke dni 2. 3. 2020 činil 5 298,84 Kč, konečný zůstatek na účtu ke dni 31. 3. 2020 činil 2 820,94 Kč, na účet žalované nebyla vyplacena mzda. Žalovaná na účet čerpala v uvedeném období další úvěry či půjčky, a to dne 10. 3. 2020 od [anonymizována dvě slova] částku 5 000 Kč a dne 16. 3. 2020 od [anonymizováno] bank částku 15 000 Kč; žalovaná splácela úvěr od [anonymizováno] – dne 11. 3. 2020 byla provedena splátka ve výši 1 730 Kč. 6. Z výplatních lístků žalované za prosinec 2019 a leden 2020 soud zjistil, že mzda žalované za prosinec 2019 činila 24 125 Kč čistého, součástí mzdy byly prémie 6 000 Kč, za leden 2020 pak činila mzda žalované 33 748 Kč čistého, součástí mzdy byla mimořádná odměna 21 300 Kč. 7. Žalobkyně kontrolovala žalovanou v databázi exekucí ve dnech 14. 12. 2018, 25. 4. 2019, 3. 12. 2019 a 12. 3. 2020, na majetek žalované nebyla nařízena exekuce. 8. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky upomínkou ze dne 14. 6. 2020, a dále předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2021, odeslanou téhož dne. 9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 13. 3. 2020 zápůjčku ve výši 10 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet žalované, přičemž žalovaná se smlouvou zavázala kromě takto poskytnutých prostředků zaplatit žalobkyni také poplatek 6 000 Kč. Zápůjčka s poplatkem pak měla být ze strany žalované uhrazena ve třech splátkách po 5 333 Kč měsíčně; žalovaná na zápůjčku neuhradila ničeho. Mzda žalované za prosinec 2019 činila 24 125 Kč čistého, přičemž součástí mzdy byly prémie 6 000 Kč, za leden 2020 pak činila mzda žalované 33 748 Kč čistého, součástí mzdy byla mimořádná odměna ve výši 21 300 Kč. Počáteční zůstatek na účtu žalované ke dni 2. 3. 2020 činil 5 298,84 Kč, konečný zůstatek ke dni 31. 3. 2020 pak činil 2 820,94 Kč, na účet žalované nebyla v březnu 2020 vyplacena žádná mzda. Žalovaná na účet čerpala v březnu 2020 vedle zápůjčky poskytnuté žalobkyní také další úvěry či půjčky, a to dne 10. 3. 2020 ve výši 5 000 Kč a dne 16. 3. 2020 ve výši 15 000 Kč. Žalovaná splácela nejméně jeden další úvěr, a to v březnu 2020 částkou 1 730 Kč. 10. Soud naopak nemá po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím zápůjčky zkoumala schopnost žalované zápůjčku splácet, a to s náležitou péčí a odborně, neboť ze strany žalobkyně nebylo prokázáno (a ani náležitě tvrzeno), že by žalobkyně zjišťovala a ověřovala výdaje žalované (zejména na bydlení a energie, výživné, splátky dalších úvěrů či půjček), její osobní, rodinné a majetkové poměry, pracovní poměr. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 17. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 18. V daném případě žalobkyně poskytla žalované zápůjčku 10 000 Kč, aniž by před jejím poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musela by žalobkyně dospět k závěru, že požadovanou zápůjčku 10 000 Kč nelze žalované poskytnout, neboť žalovaná není schopna ji splatit tak, jak bylo ve smlouvě ujednáno (splátka 5 333 Kč měsíčně). Původní věřitel nijak nezjišťoval výdaje žalované, přičemž z výpisu z bankovního účt