9 C 165/2021-18 — Okresní soud v Nymburce

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím, a to z titulu využití městské hromadné dopravy provozované žalobkyní žalovaným dne 15. 2. 2021 ([anonymizována dvě slova] B), kdy žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Z listinných důkazů založených ve spise má soud za prokázané, že žalovaný využil dne 15. 2. 2021 k přepravě městskou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní a neprokázal se kontrolorovi platným jízdním dokladem, který by ho k této přepravě opravňoval (žalovaný byl kontrolován na lince [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova]). O provedené přepravní kontrole byl sepsán protokol [číslo] který žalovaný podepsal (totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem). Dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu, která nebyla zaplacena na místě, 1 500 Kč, dlužné jízdné 24 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem z 14. 4. 2021, odeslaným téhož dne, žalovaný dlužnou částku ani částečně neuhradil. V daném případě byl žalovaný, jakožto cestující využívající městskou hromadnou dopravu provozovanou žalobkyní, povinen prokázat se pověřené osobě platným jízdním dokladem, kdy smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla mezi účastníky uzavřena okamžikem nastoupení žalovaného do vozidla městské hromadné dopravy. Jelikož se žalovaný z důvodů daných na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (platnost jeho jízdenky skončila) a porušil tak svou povinnost vyplývající z § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vznikla mu povinnost zaplatit neuhrazené jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému - přirážka k jízdnému činila dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně 1 500 Kč (výše přirážky byla stanovena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách). Žalovaný byl povinen dlužné jízdné a přirážku k jízdnému uhradit v den kontroly, což však neučinil a ode dne následujícího, tj. od 16. 2. 2021 je v prodlení. S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu plně důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], včetně zákonného úroku z prodlení (povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jakožto ve věci plně úspěšné, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.