9 C 191/2020-17 — Okresní soud v Nymburce

Předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), a žalovaným dne [datum] (hotovostní úvěr [částka]). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, kdy mu byla doručena předžalobní upomínka. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel dne [datum] s Původním věřitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl Původní věřitel žalovanému úvěr [částka], převzetí peněz v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s poplatkem [částka], poplatkem za úhradu splátek hotovostním inkasem [částka] (žalovaný měl hradit jednotlivé týdenní splátky zaměstnanci Původního věřitele, tuto variantu splácení si sám žalovaný zvolil namísto bezhotovostních plateb), smluvním úrokem [částka] (úrok byl takto vypočten pro případ řádného a včasného splácení úvěru dle smlouvy, a to za použití sjednané úrokové sazby 20,98 % ročně – bod 1.4 smlouvy) a pojistným za žalovaným požadované životní pojištění [částka], celkem tedy měl žalovaný zaplatit [částka], a to 43 týdenními splátkami po [částka] (první splátka měla být zaplacena 7. den po uzavření smlouvy, každá další pak vždy do jednoho týdne). Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru vycházel Původní věřitel z celkových příjmů žalovaného [částka] ([částka] ze zaměstnání, [částka] další příjem – brigáda, podnikání) a z celkových jeho výdajů [částka] ([částka] bydlení – nájem, inkaso, energie, [částka] osobní výdaje, [částka] splátka úvěru u [právnická osoba]), jak bylo Původnímu věřiteli doloženo výplatními páskami žalovaného, včetně ověření existence pracovního poměru u zaměstnavatele žalovaného, pracovní smlouvou, výpisy z účtu žalovaného a nájemní smlouvou; žalovaný vedl společnou domácnost s partnerkou a jedním nezaopatřeným dítětem). Žalovaný sjednané splátky úvěru řádně a včas nehradil – zaplatil pouze [částka] (platby byly Původním věřitelem započteny následovně: úrok [částka], poplatek [částka], poplatek za hotovostní inkaso [částka], pojistné [částka]), poslední platba byla žalovaným uhrazena dne [datum], přičemž úvěr měl být splacen do [datum] (splatnost poslední splátky). Pohledávka Původního věřitele za žalovaným v celkové výši [částka], včetně příslušenství, byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni a žalovaný o tom byl Původním věřitelem písemně vyrozuměn (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně části seznamu postoupených pohledávek, oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne [datum], odeslané žalovanému dne [datum]). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem žalobkyně ze dne [datum] (dle poštovního podacího lístku odeslán [datum]), na výzvu žalovaný nereagoval, dlužnou částku nezaplatil. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle §1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. V daném případě byl žalovanému poskytnut úvěr [částka], přičemž žalovaný se zavázal vrátit Původnímu věřiteli celkem [částka] (jistina úvěru [částka], poplatek [částka], poplatkem za úhradu splátek hotovostním inkasem [částka], smluvní úrok vypočtený za dobu řádného trvání smlouvy [částka] - následně byl žalovaný povinen hradit smluvní úrok ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny úvěru, pojistné [částka]). Žalovaný zaplatil pouze [částka] a dluží tak [částka]. Pokud jde o výši poplatků, posoudil je soud jako platně sjednané, a to zejména s ohledem na charakter úvěru a podmínky jeho poskytnutí a splácení (úvěr byl poskytnuta krátkodobě, bez zajištění, mezi účastníky nebyly sjednány žádné další poplatky, žalovaný měl hradit jednotlivé týdenní splátky zaměstnanci Původního věřitele v hotovosti v místě svého bydliště, kam měl zaměstnanec pro splátky jezdit). Podobně byl platně sjednán i úrok, neboť úroková sazba 20,98 % ročně není nepřiměřená, odpovídá úrokovým sazbám úvěrů či půjček, které poskytují fyzickým osobám jiné nebankovní subjekty, resp. je nižší, kdy soudu je z jeho úřední činnosti známo, že v případě nebankovních úvěrů přesahuje úroková sazba i 30 % ročně. Původní věřitel náležitě odborně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy pro toto posouzení vycházel z údajů sdělených žalovaným a z listin, které tyto údaje dokládaly (výplatní pásky, pracovní smlouva, výpisy z účtu, nájemní smlouva). Pohledávka Původního věřitele za žalovaným z uvedené smlouvy o úvěru byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Soud proto podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], včetně smluvního úroku ve výši 20,98 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny úvěru (smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení byly ke dni [datum], tedy ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni, vyčísleny, dále je pak žalovaný povinen je hradit od [datum] do zaplacení; povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku, výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] a soudní poplatek [částka]. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.