10 C 45/2022-26 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným nadepsanému soudu dne 2. 12. 2021, po žalovaném domáhala zaplacení jízdného (20 Kč) a přirážky (1 500 Kč) za porušení přepravních podmínek při jízdě prostředkem hromadné dopravy (autobusem) provozovaným Dopravním podnikem [územní celek], a. s. (dále jen postupitel), a to z důvodu uskutečnění přepravy bez platného jízdního dokladu dne 24. 7. 2020. Takto vymezenou pohledávku žalobkyně nabyla z titulu postoupení. Na základě smlouvy, jíž s postupitelem sjednala dne 11. 6. 2021. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný (t. č. nezletilý) formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, zda s vyřízením věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s uvedenou výzvou dne 4. 3. 2022, a to poté, co uplynula 10 denní lhůta k vyzvednutí. Nato byla zásilka vrácena zpět soudu a soud o doručení vyvěsil oznámení na své úřední desce. Souběžně byla žaloba, spolu s výzvou k vyjádření stran rozhodnutí věci bez nařízení jednání, ve smyslu § 50b odst. 4 písm. b) o. s. ř., zaslána též rodičům žalovaného, jako jeho zákonným zástupcům, ve smyslu § 22 o. s. ř. Matce žalovaného, [jméno] [příjmení], byla předmětná zásilka doručena k 4. 3. 2022, a to poté, co uplynula 10 denní lhůta k vyzvednutí, otci žalovaného, [jméno] [celé jméno žalovaného], pak bylo totožným způsobem doručeno k 7. 3. 2022, přičemž doručujícímu orgánu se ani jednu zásilku nepodařilo dodat do domovních schránek jmenovaných. Tyto tak byly následně doručujícím orgánem vráceny a soud o doručení vyvěsil oznámení na své úřední desce. Z předložených listin soud učinil níže rozvedený závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se v rámci kontroly, provedené dne 24. 7. 2020 v lince [číslo] autobusu provozovaného postupitelem, neprokázal platným jízdním dokladem, přičemž o provedené kontrole byl sepsán zápis [číslo]. Totožnost žalovaného byla při kontrole ověřována z jeho občanského průkazu a žalovaný zápis o kontrole podepsal. Přirážka za jízdu bez platného jízdního dokladu činí dle čl. 9 odst. 5„ Smluvních přepravních podmínek“ postupitele 1 500 Kč. V zápisu o provedené kontrole pak byl žalovaný mj. poučen, že v případě, splatí-li předepsané plnění na místě či ve lhůtě 3 pracovních dnů, činí výše přirážky 500 Kč Cena základní, pásmové jízdenky činila, dle t. č. účinného tarifu postupitele, 20 Kč. Obě plnění, tj. jízdné i přirážku, byl žalovaný povinen zaplatit již při kontrole, avšak tento při kontrole a ani dodatečně nezaplatil ničeho. Následně, k 11. 6. 2021, proto postupitel, oproti podpisu listiny označené jako„ Smlouva o postoupení souboru pohledávek“, datované k témuž dni, převedl pohledávku za žalovaným na žalobkyni tak, jak byla tato označena v příloze podepisovaného dokumentu -„ Seznamu postupovaných pohledávek“. O aktu převodu byl žalovaný informován dopisem, datovaným k 30. 7. 2021, jehož prostřednictvím byl zároveň vyzván k úhradě. Tento naposled označený dopis si však žalovaný nepřevzal, a doručující orgán jej vrátil odesílateli. Soud kvalifikoval projednávaný případ dle § 2550 a násl. o. z., § 2578 a násl. o. z., § 18a odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c), odst. 3 a odst. 4 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a dle § 3 odst. 1 vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a návrhu v celém jeho rozsahu vyhověl. Z předložených listinných důkazů vzal soud tvrzení žalobkyně za prokázaná. Žalovaný použil k jízdě prostředek městské hromadné dopravy provozovaný postupitelem (autobus), přičemž se neprokázal platným jízdním dokladem. Svým jednáním tak porušil ustanovení výše uvedených právních předpisů, a proto byl povinen zaplatit postupiteli jednak nezaplacené jízdné (20 Kč) a dále též dlužnou přirážku k jízdnému, jejíž výše, dle„ Smluvních přepravních podmínek“ postupitele, činí 1 500 Kč. Přirážka k jízdnému je dle § 2052 o. z. svojí právní povahou smluvní pokutou, tedy samostatnou, akcesoricky vznikající, pohledávkou, založenou z uzavřené smlouvy o přepravě (viz plenární nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 33/2000 ze dne 10. 1. 2001, publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 78/2001 Sb.), přičemž povinnost platit předmětnou přirážku žalovanému (byť t. č. nezletilému) vznikla až po dovršení 15. roku a ještě před účinností novely § 2048 o. z. provedené stran ukládání smluvní pokuty zákonem č. 192/2021 Sb. K částce jízdného a přirážky žalobkyni náleží i příslušenství, zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S tím, že žalobkyně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení uplatnila od data následujícího po datu splatnosti (tj. po datu provedení kontroly). Právo na zaplacení nárokovaného plnění pak žalobkyně nabyla z titulu postoupení souboru obdobných pohledávek, ve smyslu § 1879 o. z. ve spojení s § 1887 o. z. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch a zároveň žalovanému více než 7 dnů před podáním žaloby zaslala prostřednictvím své zástupkyně písemnou výzvu k plnění, má podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva, tedy na nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Tyto náklady zahrnují 3 x úkon právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky, 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky, to vše navýšeno o 21% DPH v částce 189 Kč, dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., a dále též náhradu za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla v obou případech určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, tedy třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen provést k rukám zástupkyně žalobkyně, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. Tento rozsudek je, ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., odůvodněn zkráceně, toliko s uvedením předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a stručného právního posouzení.