12 C 131/2022-16 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalované peněžitého plnění s příslušenstvím uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako nezaplacené jistiny ve výši 14.395,31 Kč dle smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou se žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], která se stala splatná dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V řízení nebylo prokázáno, že se žalobkyně písemně dohodla se společností [právnická osoba] o postoupení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovanou. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] neobsahuje žádný údaj o tom, že touto smlouvou je postupována žalobkyni tato konkrétní pohledávka. Tvrzení, že se společnost [právnická osoba] dne [datum] dohodla se žalovanou o poskytnutí finančních prostředků do výše úvěrového rámce v částce 80.000 Kč, a to formou bezhotovostního převodu na účet, a o závazku žalované k jejich vrácení ve splátkách, žalobkyně rovněž neprokázala. Smlouva o úvěru ze dne [datum], kterou žalobkyně předložila, není žalovanou vlastnoručně podepsána, vůli žalované uzavřít se společností [právnická osoba] takovou smlouvu nelze dovodit ani z jiných provedených důkazů. Žalobkyně se k jednání konanému dne [datum] nedostavila, přestože byla k jednání řádně a včas předvolána. Soud proto nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnit ke svým tvrzením důkazy a zároveň ji poučit o následcích nesplnění této povinnosti. 4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Žalobkyně neunesla v řízení důkazní břemeno v tom směru, že je ve věci aktivně věcně legitimována, tedy, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek na ni dle ust. § 1879 o. z. přešlo právo na zaplacení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru, kterou společnost [právnická osoba] měla uzavřít se žalovanou dne [datum]. Žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno ani o tvrzené existenci dohody společnosti [právnická osoba], jako úvěrujícího, jejímž obsahem by byl závazek úvěrujícího poskytnout žalované, jako úvěrovanému, finanční prostředky ve výši úvěrového rámce 80.000 Kč a závazek žalovaného tyto vrátit dohodnutým způsobem a v dohodnuté době. Soud se, s ohledem na neprokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně v řízení, dále již nezabýval otázku, zda společnost [právnická osoba] jako věřitel žalované finanční prostředky v částce 14.395,31 Kč skutečně poskytla a zda tedy má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soudu proto nezbylo, než pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně žalobu včetně požadavku na zaplacení příslušenství spočívajícího v zákonném úroku z prodlení jako nedůvodnou zamítnout. 8. V řízení byla zcela úspěšná žalovaná, měl by právo na úhradu všech svých účelně vynaložených nákladů řízení, a to v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.