5 C 216/2022-18 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila zejména tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Touto žalobou se tedy domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Žalobkyně postupem ve smyslu § 15 odst. 1-3 citovaného zákona zjistila, že přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“), je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od 10. 12. 2019 do 21. 4. 2020, tedy 134 dní k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Vlastníkem/provozovatelem vozidla byl v uvedeném období žalovaný, když z výpisu z Centrálního registru vozidel vyplývá, že žalovaný byl zapsán jako vlastník/provozovatel. Výše příspěvku za 134 nepojištěných dní při denní sazbě dle druhu vozidla – přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, sazba á 4, činí 536 Kč (134 x 4). Žalobkyně zaslala žalovanému písemnou výzvu ze dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši 300 Kč, tj. celkem 836 Kč (536 + 300). Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Ve výzvě stanovená nejméně 30 denní lhůta pro uhrazení příspěvku však dne [datum] marně uplynula. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum]. Žalovaný však na svůj dluh dosud ničeho nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V řízení se přitom jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle článku 4 odst. 1 Nařízení Brusel I bis nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný má své bydliště na adrese uvedené shora. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 Nařízení EP a Rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), podle kterého je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Rozhodný je tak právní řád České republiky. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů předložených účastníky ve smyslu § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyjádřil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>Soud má za prokázaný tento skutkový stav věci:</b> Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně obdržela od pojišťoven informaci, že přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“), je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ale v období od [datum] do [datum], tedy 134 dní k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. Vlastníkem/provozovatelem vozidla byl v uvedeném období žalovaný, když z výpisu z Centrálního registru vozidel vyplývá, že žalovaný byl zapsán jako vlastník/provozovatel. Tato skutečnost přitom nebyla ze strany žalovaného žádným způsobem vyvrácena či zpochybněna. Výše příspěvku za 134 nepojištěných dní při denní sazbě dle druhu vozidla – přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, sazba á 4, činí 536 Kč (134 x 4). Žalobkyně zaslala žalovanému písemnou výzvu ze dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Ve výzvě stanovená 60 denní lhůta (pandemie Covid – 19) pro uhrazení příspěvku a nákladů spojených s jeho uplatněním ve výši 300 Kč, tj. tedy celkem 836 Kč, však dne [datum] marně uplynula. Následně žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne [datum] a II. upomínku ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána i předžalobní upomínka ze dne [datum]. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla upravuje zákon č. 168/1999 Sb., (ustanovení §1 odst. 1). Podle odst. 2 citovaného ustanovení nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (písm. a)), může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (písm. b)). Podle § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Podle § 2 odst. 1 písm. t) vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg včetně ve výši 4 Kč. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění, výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud proto žalobě vyhověl, a to i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení, tj. od [datum]. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 836 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.