7 C 28/2022-18 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se v žalobě doručené soudu dne 27. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 510 Kč spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným k 27.10.2021 a vyčísleným ve výroku I. Požadovaný nárok zdůvodnila tak, že žalovanému jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což dne 1.10.2014 učinil. Žalovaný dluží poplatek za období měsíců listopad 2018 až prosinec 2020, v částce 135 Kč měsíčně, celkem 3 510 Kč. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne 16.3.2022 na adresu trvalého bydliště v záhlaví tohoto rozhodnutí. K žalobě se nijak nevyjádřil. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se v měsíci říjnu roku 2014 evidoval jako poplatník televizního poplatku v evidenci České televize prostřednictvím České pošty s.p. Žalovaný neuhradil televizní poplatky v měsíci listopadu 2018 až prosinci 2020 splatné vždy k 15. dni v měsíci v částce 135 Kč. Výzva k úhradě tohoto dluhu mu byla zasílána dne 8.3.2021. Na základě výše uvedených skutečností a důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba podaná žalobkyní je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Z listinných důkazů předložených žalobkyní měl soud prokázáno, že žalovaný jako poplatník televizního poplatku dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích nesplnil svoji povinnost spočívající v úhradě poplatku za uvedené období a dluží 26 měsíců po 135 Kč, celkem částku 3 510 Kč. Soud uložil žalovanému zaplatit uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení z jednotlivých měsíčních částek v kapitalizované výši 613,81 Kč dle doloženého výpočtu žalobkyně za období prodlení 16.11.2018 do 27.10.2021 z jednotlivých měsíčních plateb ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaný uvedené částky či jejich část uhradil. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal soud zároveň úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované představované částkou 400 Kč za soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 200 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem požadované 2 úkony (sepis žaloby, předžalobní kvalifikované výzvy, převzetí věci), náhradou hotových výdajů za 2 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 126 Kč Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku 1 126 Kč Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.