7 C 44/2022-18 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se jako právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, domáhala v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 8. 11. 2021 po žalovaném zaplacení částek ve výroku I. rozhodnutí. Uvedla, že žalovaný byl evidován jako vlastník (popř. provozovatel) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které bylo v období od 27. 5. 2020 do 8. 10. 2020 vedeno jako provozované bez sjednání pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Sazba příspěvku činila u tohoto vozidla 47 Kč za den, tj. za období 135 dní částku 6 345 Kč. Žalobkyně dále účtuje náklady na uplatnění nároků 300 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku dopisem odeslaným dne 25. 11. 2020 (který mu byl doručen dne 10. 12. 2020). Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil. Opětovně byl žalovaný k úhradě dlužných částek (nezaplaceného příspěvku za nepojištěné vozidlo) vyzván předžalobní upomínkou ze dne 23. 6. 2021, ani na tuto výzvu nijak nereagoval a dlužné částky nezaplatil. 2. Okresní soud v Nymburce ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a byl z tohoto důvodu zrušen. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), proto soud dle § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému spolu s uvedenou výzvou doručena dne 10. 3. 2022 na adresu trvalého pobytu v záhlaví tohoto rozhodnutí náhradním způsobem uplynutím úložní doby dle § 49 odst. 4 o. s. ř. K žalobě se nijak nevyjádřil (tudíž žádná ze skutečností, jež by ho úhrady žalované částky zprostila, např. uzavření pojistné smlouvy, tvrzena nebyla). 3. Soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaný byl v období od 27. 5. 2020 do 8. 10. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, přičemž v období od 27. 5. 2020 do 8. 10. 2020 neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za provozování motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za toto období, a to dopisem ze dne 25 11. 2020 – období nepojištění vozidla trvalo 135 dnů, příspěvek činil 47 Kč denně, celkem tedy 6 345 Kč. Dlužnou částku byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni včetně nákladů spojených s vymáháním dlužné částky ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Písemnost ze dne 25. 11. 2020 byla žalovanému odeslána 25. 11. 2020 a dne 30. 11. 2020 dodána do domovní schránky. Žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě 60 dnů nezaplatil. Opětovně byl žalovaný k úhradě dlužných částek vyzván ještě předžalobní upomínkou z 23. 6. 2021, ani poté však dlužné částky neuhradil. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle písm. b) téhož ustanovení může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 5. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinní zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudní uplatněním práva na příspěvek. Podle odstavce 5 stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 Ministerstvo financí vyhláškou. 6. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. se denní sazby příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 7. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 8. V daném případě byl žalovaný nejméně v období od 27. 5. 2020 do 8. 10. 2020 vlastníkem a provozovatelem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, bez pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Vznikla mu proto povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za provozování tohoto motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to za období 135 dnů po 47 Kč denně, celkem tedy částku 6 345 Kč a rovněž tak povinnost zaplatit žalobkyni paušálně stanovenou náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na zaplacení příspěvku ve výši 300 Kč. Žalovaný byl k úhradě vyzván v zákonné lhůtě jednoho roku, a to výzvou ze dne 25. 11. 2020 předanou k poštovní přepravě dne 25. 11. 2020 (středa), která se má ve smyslu § 573 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), za doručenou dne 30. 11. 2020 (pondělí; dle § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státě, pak patnáctý pracovní den po odeslání). Žalovanému tak lhůta pro úhradu příspěvku u výzvy ze dne 25. 11. 2020 marně uplynula dne 29. 1. 2021 a od 30. 1. 2021 je v prodlení. 9. Soud proto podané žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku v celkové výši 6 645 Kč (dlužné příspěvky 6 345 Kč, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na zaplacení příspěvků 300 Kč), a také zákonný úrok z prodlení z částky 6 645 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení (žalovaný se dostal do prodlení s úhradou příspěvků již dne 30. 1. 2021, tj. po uplynutí 60 dnů od doručení výzvy k úhradě; žalobkyně však požadovala zákonný úrok z prodlení ve správné výši až od 9. 2. 2021 a proto až od tohoto dne byl žalovanému úrok z prodlení uložen k zaplacení; povinnost zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, 21 % daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 11. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.