8 C 219/2021-68 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení 6 845,14 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 6.7.2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které žalovanému umožnila čerpat na jeho účtu peněžní prostředky až do výše 5 000 Kč. Na základě výpovědi ze dne 20.3.2019 byla smlouva vypovězena s účinností ke dni 6.4.2019 dni 30.6.2021 činila dlužná částka 6 845,14 Kč. Dle smlouvy činil úrok z úvěru 8,3 % ročně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. 4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k závěru, že prostřednictvím internetbankingu byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 6.4.2018 smlouva o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr prostřednictvím svého běžného účtu ve výši 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8,30 % ročně. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl výši mzdy 12 000 Kč. Výše příjmu byla ověřena z výpisu z účtu. Žalovaný úvěr průběžně čerpal, ke dni 30.6.2021 činil debetní zůstatek na účtu žalovaného 6 845,14 Kč. Dopisem ze dne 20.3.2019 žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru podle čl. IX odst. 1 obchodních podmínek ke dni 6.4.2019. Dopisem ze dne 6.11.2019 žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 5. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi účastníky jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 98/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) ve spojení s § 2665 o.z. na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve formě přečerpání běžného účtu až do výše 5 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet zhodnocením dosavadních pohybů na účtu žalovaného a splnila tak povinnost podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8,30 % ročně. Žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru v souladu s obchodními podmínkami. Ke dni 30.6.2021 činil debetní zůstatek na účtu žalovaného 6 845,14 Kč. 6. Soud proto žalobě vyhověl, a to i co do úroku ve výši 8,30 % ročně z částky 6 845,14 Kč od 1.7.2021 a úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (prodlení žalovaného započalo dne 7.4.2019). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 845,14 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.