9 C 12/2022-55 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 1. 2022 domáhala po žalovaném vyklizení pozemku parc. č. St. 37, jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům, v části [územní celek]), zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], obec Kouty, na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ Nemovitosti“), s tím, že žalobkyně a žalovaný byly původně podílovými spoluvlastníky Nemovitostí, dne 7. 9. 2015 uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, na základě které se výlučným vlastníkem Nemovitostí stala žalobkyně. Současně v rámci této dohody žalobkyně převzala závazek k doplacení společného hypotečního úvěru, který od této doby splácí (do katastru nemovitostí byla dohoda účastníků vložena až dne 9. 12. 2015 poté, kdy byl žalovaný vyvázán z úvěrové smlouvy). Žalovaný Nemovitosti nikdy nevyklidil a dále nemovitosti užíval společně se žalobkyní, neboť spolu v té době stále žili jako druh a družka; partnerské soužití účastníci ukončili již před několika lety a od této doby již spolu jako druh a družka nežijí, od ukončení partnerského vztahu žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala, aby se z Nemovitostí odstěhoval, ten to však vždy odmítnul. Za situace, kdy žalobkyně s užíváním Nemovitostí ze strany žalovaného již nadále nesouhlasí, užívá žalovaný [příjmení] bez právního důvodu, neboť mu nesvědčí k Nemovitostem vlastnické, nájemní ani jiné užívací právo. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala, aby Nemovitosti vyklidil, naposledy dopisem ze dne [datum], kterým byl žalovaný vyzván k vyklizení Nemovitostí do [datum]. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí s tím, že dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem uzavřel se žalobkyní ve složité životní situaci, se žalobkyní byl domluven tak, že až toto pomine, vrátí se vlastnické vztahy k Nemovitostem do původní podoby, tedy budou mít Nemovitosti opět v podílovém spoluvlastnictví, a to každý jednu polovinu. Toto žalobkyně žalovanému slíbila před svědkem, ale když ji žalovaný o změnu vlastnických vztahů žádal, žalobkyně odmítla; rovněž tak odmítla zřídit ve prospěch žalovaného věcné břemeno doživotního užívání Nemovitostí. Žalobkyně žalovanému nezaplatila částku 100 000 Kč na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu tak, jak se v dohodě zavázala. Žalovaný dále uvedl, že se žalobkyní žili jako druh a družka nejméně do podzimu 2021, kdy společně uhrazovali své potřeby (žalovaný ze svého účtu vybíral pravidelně finanční částky a ukládal je v hotovosti v domě na účastníky předem určené místo), vedli společnou domácnost. Žalovaný rovněž nesouhlasil s tím, že by Nemovitosti užíval proti vůli žalobkyně. Dále žalovaný uvedl, že dle jeho názoru jednala žalobkyně při uzavírání dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví lstivě s předem promyšlenými úmysly, dohodu uzavřel žalovaný v omylu, který žalobkyně vyvolala, neboť očekával okolnost, která nenastala. Právní jednání žalovaného je tak stiženo neplatností, neboť nebylo učiněno svobodně a vážně – byla to právě žalobkyně, která uzavření dohody iniciovala a žalovaného k uzavření dohody navedla, rovněž tak žalobkyně dohodu, resp. její vzor obstarala. Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřená mezi účastníky je tak dle žalovaného neplatná, přičemž okolnosti neplatnosti vyplynuly až podáním žaloby (okamžikem podání žaloby vyšlo najevo skutečné a pravé jednání žalobkyně, která lstivým způsobem ve snaze získat pro sebe majetkový prospěch uvedla žalovaného v omyl o skutečných důvodech, proč byla dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřena), a nedošlo proto k promlčení (navíc případné promlčení by bylo dle žalovaného v rozporu s dobrými mravy). 3. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí a z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Kouty u Poděbrad, list vlastnictví [číslo] ze dne 4. 4. 2022 soud zjistil, že výlučným vlastníkem Nemovitostí je žalobkyně, její vlastnické právo bylo do katastru nemovitostí vloženo na základě dohody účastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne 7. 9. 2015, s právními účinky vkladu ke dni 9. 12. 2015. 4. Z dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne 7. 9. 2015 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, dohodou bylo zrušeno a vypořádáno jejich podílové spoluvlastnictví k Nemovitostem (žalobkyně a žalovaný byli každý vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2), výlučným vlastníkem Nemovitostí se měla na základě dohody účastníků stát žalobkyně, která zároveň převzala závazek k doplacení úvěru zajištěného zástavním právem k Nemovitostem, žalovaný měl být z úvěru vyvázán (žalobkyně měla zůstat jediným dlužníkem). Žalobkyně se v dohodě zároveň zavázala vyplatit žalovanému vypořádací podíl 100 000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že peníze v hotovosti od žalobkyně převzal. V dohodě bylo rovněž uvedeno, že žalovaný Nemovitosti před podpisem dohody vyklidil. 5. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného [číslo] vedeného u [právnická osoba] za období od 14. 5. 2019 do 14. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný prováděl ze svého účtu mimo jiné výběry hotovosti z bankomatu a bezhotovostní platby za zboží a služby; z výpisů však není možné zjistit, k čemu byly žalovaným vybrané peníze použity. 6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení Nemovitostí předžalobní výzvou ze dne 30. 11. 2021, doručenou dle dokladu o odeslání do schránky žalovaného dne 2. 12. 2021 – žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení Nemovitostí do 31. 12. 2021. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že výlučným vlastníkem Nemovitostí je žalobkyně, v dohodě účastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne 7. 9. 2015, na základě které bylo vlastnické právo k Nemovitostem ve prospěch žalobkyně vloženo do katastru nemovitostí, není obsažena žádná rozvazovací podmínka ani závazek žalobkyně převést spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na Nemovitostech zpět na žalovaného. 8. Mezi účastníky bylo nesporným, že vedení společné domácnosti a svůj vztah druha a družky ukončili nejpozději ke dni 31. 12. 2021, žalovaný nadále Nemovitosti užívá k bydlení. 9. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 10. Podle § 744 o. z., je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení. 11. Podle § 769 o. z., zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat. 12. V daném případě užívá žalovaný od 1. 1. 2022 Nemovitosti k bydlení, aniž by měl uzavřenu nájemní nebo jinou smlouvu, která by ho k tomu opravňovala. Žalovanému pro užívání Nemovitostí nesvědčí ani odvozené právo bydlení, neboť nejpozději od [datum] není se žalobkyní v družském poměru, nevede se žalobkyní společnou domácnost, a tedy nesvědčí mu ani odvozené užívací právo založené na vztahu obdobném vztahu manželskému. Pokud se tedy žalobkyně, jakožto výlučný vlastník Nemovitostí, domáhala žalobou podanou dne 10. 1. 2022 po žalovaném vyklizení Nemovitostí, pak byla její žaloba podána důvodně, neboť jako výlučný vlastník má žalobkyně právo domáhat se ochrany svého vlastnického práva, kdy v případě nemovitých věcí není možné jejich vydání, a proto se žalobkyně správně a v souladu s konstantní judikaturou domáhala po žalovaném vyklizení Nemovitostí (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 26 Cdo 3560/2010, a ze dne 5. 9. 2000, sp. zn. 22 Cdo 389/99). 13. Je třeba rovněž uvést, že ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, že by mu svědčilo nějaké právo Nemovitosti užívat. Pokud pak žalovaný uváděl, že dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřeli účastníci v roce 2015 tzv. podmíněně, tedy že žalobkyně se měla zavázat polovinu Nemovitostí převést zpět na žalovaného poté, co se zlepší jeho složitá životní situace, pak nic takového v dohodě účastníků ujednáno nebylo, ke zpětnému převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na Nemovitostech na žalovaného nedošlo, přičemž žalovaný toto tvrdil pouze v obecné rovině, v průběhu jednání uvedl, že žalobkyni žádal o navrácení vlastnických vztahů k Nemovitostem do předešlého stavu pouze ústně a žalobkyně s tím nesouhlasila; proto mě