12 C 30/2023-23 — Okresní soud v Nymburce

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na zaplacení částky , částka, , a to jako nesplacené jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení v kapitalizované výši , částka, za období od , datum, do , datum, a úroku z prodlení ve výši 10 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že jí byly rámcovou smlouvou ze dne , datum, postoupeny úvěrujícím , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „věřitel“), uvedené pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na kterou žalovaná dosud uhradila pouze částku , částka, .2. Ze žádosti o půjčku ze dne , datum, , pracovní smlouvy a výplatních pásek soud zjistil, že žalovaná v žádosti o půjčku uvedla, že je zaměstnaná, její měsíční příjem činí , částka, , výdaje na bydlení má v částce , částka, a osobní výdaje v částce , částka, , je svobodná, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnosti a disponuje bankovním účtem. Údaje v této žádosti žalovaná doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami za září a listopad 2018.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že věřitel a žalovaná, označená jménem, příjmením, rodným číslem a bydlištěm, se dohodli, že věřitel žalované poskytne celkem částku , částka, a žalovaná se zavázala uhradit částku , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Věřitel žalované částku , částka, téhož dne předal v hotovosti.4. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatku k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Přílohy 1 soud zjistil, že věřitel se dohodl písemně se žalobkyní o postoupení pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, .5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího archu soud zjistil, že o postoupení byla žalovaná informována oznámením odeslaným dne , datum, a vyzván k úhradě ve lhůtě 10 dnů.6. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovanou k plnění s upozorněním na možnost podání žaloby, a výzvu odeslala dne , datum, .7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ustanovení § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.9. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle ust. § 588 o. z. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.17. Soud na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalovaný při jednání o úvěru s věřitelem vystupoval v pozici spotřebitele. Soud proto projednávanou věc posuzoval jak podle občanského zákoníku, tak i podle zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se soud zabýval otázkou, zda věřitel jako poskytovatel úvěru splnil povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.18. Při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, ). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.19. V daném případě žalobkyně neprokázala, že by se věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí zabýval úvěruschopností žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a případně i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně nijak neprokázala, že by věřitel zejména jakkoliv ověřil výdaje žalované (např. výpisem z účtu, který žalovaná měla veden), její absenci v dostupných registrech dlužníků a vedených exekucí. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání, sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě doplnit uvedené tvrzení a navrhnout k tomuto tvrzení důkazní návrhy a o následcích nesplnění těchto povinností. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi věřitelem a žalovanou je proto neplatná, když k této skutečnosti je soud povinen přihlížet v souladu s ust. § 588 občanského zákoníku i bez návrhu, neboť takovéto jednání věřitele (nedostatečné zjištění schopnosti splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.20. Na základě shora uvedených skutkových zjištění o tom, že věřitel žalované poskytl na základě neplatné smlouvy částku , částka, , dospěl soud k závěru, že žalované se tak dostalo plnění bez právního důvodu ve smyslu ust. § 2991 o. z., které byla povinna věřiteli vydat. Pohledávka byla žalobkyni platně postoupena. Soudu nezbylo, než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaná v souvislosti se neplatnou smlouvou již zaplatila , částka, , neboť další úhrady žalovaná netvrdila. Žalobkyni proto svědčí právo na zaplacení částky , částka, , a to z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení. Do prodlení se žalovaná dostala dne , datum, neboť žalované bylo v oznámení o postoupení pohledávky, odeslaném dne , datum, , k úhradě stanovena lhůta do , datum, . Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od , datum, , neboť od této doby byla žalovaná