12 C 321/2022-52 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení peněžitého plnění uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že její právní předchůdkyně - společnost [právnická osoba], [IČO] dne [datum] poskytla žalovanému bez právního důvodu v hotovosti částku 20.000 Kč, a to na základě neplatné smlouvy o úvěru. Ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba], [IČO], zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávky za žalovaným postoupena společnosti [právnická osoba], která pohledávku dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Tvrdila, že o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn a byla mu též zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 15.300 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení, s tím, že částka 4.700 Kč mu již byla přiznána rozsudkem zdejšího soudu č.j. 10 C 15/2021-28 ze dne 6. 4. 2021. Tvrdila, že žalovaný žádné splátky úvěru neuhradil a do prodlení se zaplacením částky 15.300 Kč se dostal dne [datum] a od tohoto data proto žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze stejnopisu notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. NZ [číslo] soud zjistil, že část závodu společnost [právnická osoba] byla převedena na společnost [právnická osoba] [IČO]). 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi společnosti [právnická osoba] a společnosti [právnická osoba] bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným s odkazem na smlouvu o úvěru [číslo] 2017 [číslo]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávky za žalovaným s odkazem na smlouvu o úvěru [číslo] 2017 [číslo]. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo téhož dne prostřednictvím držitele poštovní licence zasláno společně oznámení o postoupení pohledávky. 7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se žalovaný před uzavřením smlouvy seznámil s podmínkami čerpání úvěru ve výši 20 000 Kč. Z listiny nazvané Credit scoring a Finanční analýza soud zjistil, že úvěrující vzal při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v úvahu údaje poskytnuté žalovaným, který uvedl jako druh bydlení nájemní smlouvou/u rodičů, rodinný stav ostatní, druh příjmu„ PP na dobu neurčitou“, výši měsíčních příjmů žalovaného 17.068 Kč a měsíční výdaje 12 200 Kč, počet výdělečně činných osob v domácnosti 1. Žalovaný učinil čestné prohlášení, že měsíčně přispívá 4 000 Kč na nájem a 2 700 Kč na energie. Na základě těchto údajů dospěl úvěrující k závěru, že žalovanému je možné poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 3 868 Kč. Úvěrující si dále opatřil informativní výpis z katastru nemovitostí k nemovitosti, ve které žalovaný uváděl své bydliště, a z tohoto výpisu soud zjistil, že žalovaný nemovitost nevlastnil. Součástí žádosti byla dále kopie Dohody o změně pracovní smlouvy, kterou se měnil pracovní poměr na dobu neurčitou. Dále byl přílohou žádosti o úvěr mzdový list žalovaného pro rok 2017, ze kterého vyplývala základní mzda žalovaného 12 200 Kč, čistý výdělek za měsíc leden ve výši 22 503 Kč, únor 23.373 Kč, březen 18.712 Kč, duben 14.944 Kč, květen 19 302 Kč, červen 22.935 Kč a červenec 13 197 Kč. Žalovaný u zaměstnavatele uplatňoval slevu na dani za jedno dítě. Z potvrzení o pracovní neschopnosti bylo úvěrujícímu známo, že žalovaný byl v období od [datum] v pracovní neschopnosti, která trvala minimálně do [datum]. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho příjem činí 17 068 Kč ze závislé činnosti (mzda). Ve výdajích uvedl položky 4 000 Kč bydlení, 2 700 Kč energie, 3 500 Kč stravování, výživné a ostatní výdaje 2 000 Kč. 8. Ze smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], IČO [číslo], jako úvěrujícím, a žalovaným, jako úvěrovaným, bylo dne [datum] písemně dohodnuto, že úvěrující poskytne žalovanému hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný potvrdil svým podpisem na této listině, že částku 20.000 Kč v hotovosti převzal a zároveň se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 14 600 Kč sestávajícím se z poplatku za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, úroku ve výši 25,85 % ročně z poskytnuté jistiny, poplatku za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 3 800 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč. 9. Ze spisu zdejšího soudu čp. zn. 10 C 15/2021, zejména z návrhu na vydání platebního rozkazu, rozsudku zdejšího soudu č.j. 10 C 15/2021-28 ze dne 6. 4. 2021, rozsudku Krajského soudu v Praze č.j. 26 Co 141/2021-70 ze dne 1. 9. 2021 a usnesení zdejšího soudu ze dne 12. 4. 2022 č.j. 10 C 15/2021-112 soud zjistil, že ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 15/2021 se žalobkyně žalobou podanou dne [datum] proti žalovanému domáhala zaplacení částky 30.136,50 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že dne [datum] její právní předchůdkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] 2017 [číslo], na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr ve 13 měsíčních pravidelných splátkách po 2 600 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas a ocitl se v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 18 500 Kč Vedle této částky žalobkyně požadovala částku 11.636,50 Kč, a to jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 18 500 Kč za období od [datum] do [datum] a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 18.200 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně v tomto řízení dále tvrdila, že pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla nejprve notářským zápisem převedena z původní věřitelky na společnost [právnická osoba], [IČO], následně postoupena společnosti [právnická osoba] a následně postoupena žalobkyni. O tomto nároku rozhodl zdejší soud rozsudkem ze dne 6. 4. 2021, č. j. 10 C 15/2021-28, kterým žalobkyni přiznal právo na zaplacení částky 4 700 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a ve zbytku požadovaného plnění byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Soud prvního stupně posoudil smlouvu o úvěru ze dne [datum] jako absolutně neplatnou z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 87 odst. 1 zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni proto dle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru přiznal právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny, a to po odečtení žalovaným již zaplacených částek v celkové výši 15 300 Kč, jejichž výši soud zjistil ze splátkového kalendáře. Soud I. stupně tedy žalobě vyhověl co do částky 4 700 Kč (20 000 Kč – 15 300 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy dne [datum] Krajský soud v Praze v odvolacím řízení rozsudkem č.j. 26 Co 141/2021-70 ze dne 1. 9. 2021 rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku II., kterým byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 15 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a v souvisejícím výroku o nákladech řízení, potvrdil. Usnesením ze dne 12. 4. 2022, č. j. 10 C 15/2021-112 zdejší soud řízení v části předmětu řízení, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 436,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 200 Kč ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení zastavil, neboť žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala předmětnou žalobu v rozsahu zamítavého výroku (výrok II. rozsudku zdejšího soudu č.j. 10 C 15/2021-28) zpět před tím, než rozhodnutí v této části nabylo právní moci, když žalovaný nesouhlas se zastavením řízení k výzvě sudu nevyslovil. 10. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku