17 C 31/2023-58 — Okresní soud v Nymburce

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Tento svůj nárok odůvodňuje tím, že mezi účastnicemi byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky formou tzv.„ [anonymizována čtyři slova]“ s pravidelnými splátkami do výše úvěrového rámce 250 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,9 % ročně, zároveň se zavázala hradit úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z částek, s jejich splacením byla v prodlení. Žalovaná své povinnosti z úvěrové smlouvy řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení s plnění závazků dle smlouvy o úvěru, žalobkyně proto žalované oznámila splatnost všech pohledávek ze smlouvy o úvěru k datu 17. 5. 2021. Do podání žaloby žalovaná svůj závazek nesplnila, přestože byla žalobkyní opakovaně vyzývána. Z titulu předmětné smlouvy o úvěru tak žalovaná žalobkyni dluží ke dni 5. 1. 2023 na jistině částku 64 901,51 Kč, jedná se o částku, kterou žalovaná čerpala a řádně nesplatila. Žalovaná se poprvé do prodlení s placením jistiny dostala dne 1. 11. 2020. Úrok z úvěru za období od 1. 11. 2020 do 5. 1. 2023 činí 20 540,84 Kč. Žalovaná je dále v souladu se smlouvou povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve sjednané výši 20 % ročně z nesplacené jistiny úvěru a z poplatků. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 1. 11. 2020, přičemž úrok z prodlení v dohodnuté sazbě do 5. 1. 2023 činí částku 16 322,96 Kč. Ode dne 1. 11. 2020 nebyla provedena žádná úhrada. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci soud nařídil na 7. 9. 2023 jednání, k němuž se žádná z účastnic bez omluvy nedostavila. Soud tak jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti: 5. Mezi účastnicemi byla dne 8. 11. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaná je v této smlouvě označena identifikačním číslem osoby, v č. V. bod 1. písm. d) pak prohlásila, že smlouva souvisí s jejím vlastním podnikáním. Na základě této smlouvy měl být žalované poskytnut úvěr ve výši 250 000 Kč za účelem koupě automobilu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8,9 % ročně s tím, že v případě prodlení žalované se splácením trvajícího po dni konečné splatnosti úrok v této výši pokračuje a trvá do úplného zaplacení všech dluhů žalované. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z nich úroky. Z každé nezaplacení částky se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 20 % ročně. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 136,31 Kč. První splátka byla splatná dne 16. 12. 2019, poslední dne 17. 10. 2022, což ej den konečné splatnosti úvěru. Přílohou smlouvy měly být mj. úvěrové obchodní podmínky. (dle smlouvy č.l. 11-13) 6. V rámci úvěrových podmínek bylo sjednáno, že v případě porušení, což je mj. prodlení žalované se splacením jakéhokoliv dluhu vůči žalobkyni či s plněním jakékoliv její povinnosti trvající déle než 5 pracovních dnů, je banka oprávněna oznámením odeslaným žalované písemně prohlásit, že všechny peněžité dluhy jsou splatné v den oznámení, čímž se stávají v tento den splatnými a žalovaná je povinna je v tento den uhradit. (dle úvěrových obchodních podmínek č.l. 15-19) 7. Dopisem ze dne 21. 5. 2021 byla žalovaná vyrozuměna o prohlášení žalobkyně o splatnosti úvěru ke dni 17. 5. 2021. Zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 179 730,14 Kč, a to do 31. 5. 2021 (dle oznámení č.l. 8) 8. Z historie úvěrového účtu soud zjistil, jakým způsobem byl poskytnutý úvěr žalovanou splácen, jakož i to, že ke dni 5. 1. 2023 činil dluh na jistině 64 901,51 Kč, úroky z úvěru 20 540,84 Kč a úroky z prodlení 16 322,96 Kč (dle historie úvěrového účtu č.l. 27-30) 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 10. Mezi účastnicemi byla uzavřena úvěrové smlouva, v jejímž rámci žalovaná vystupovala jako fyzická osoba podnikající. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 250 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru ve výši 8,9 % ročně. Zároveň se žalovaná zavázala uhradit úrok z prodlení z dlužné částky jistiny ve výši 20 % ročně. Žalovaná nevyplnila svoje povinnosti ze smlouvy, když nehradila sjednaná splátky, žalobkyně proto využila svého práva a prohlásila dluh žalované za splatný. I přes to žalovaná dluh neuhradila. 11. Po právní stránce soud věc posuzoval dle následujících ustanovení: <i>12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Na základě výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně. Žalobkyně jako věřitelka poskytla žalované jako dlužníkovi v její prospěch peněžní částku ve výši 250 000 Kč. Mezi účastníky tak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. V daném případě se pak neuplatní ustanovení na ochraně spotřebitele, neboť v tomto závazku žalovaná figurovala jako fyzická osoba podnikající. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy nesplnila, když nehradila řádně sjednané splátky a peněžní prostředky ve stanovené lhůtě nevrátila. Jelikož ze strany žalované nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by provedla nad rámec žalobkyní tvrzených splátek další úhrady na uvedený závazek, uložil jí soud zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu ve zbývající části 64 901,51 Kč, spolu s úroky z úvěru, k jejichž úhradě se předmětnou smlouvou zavázala. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním svého závazku, přiznal soud žalobkyni i jí požadovaný úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné jistiny tak, jak bylo mezi účastnicemi ujednáno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 784 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 264 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 901,51 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 000 Kč ve výši 2 520 Kč. 16. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení. [obec] plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně.