17 C 32/2023-20 — Okresní soud v Nymburce

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku, uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), přičemž touto žalobou se na žalovaném domáhá právě úhrady tohoto příspěvku. Žalovaný byl v období od 28. 1. 2020 do 22. 7. 2020 a od 22. 1. 2021 do 7. 4. 2021 provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], které bylo v tomto období evidováno jako provozované. Žalovaný v tomto období neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo nebylo pojištěno za období od 28. 1. 2020 do 22. 7. 2020 celkem 177 dní, za což žalobkyni náleží příspěvek ve výši 11 505 Kč, a za období od 22. 1. 2021 do 7. 4. 2021 celkem 76 dní, za což žalobkyni náleží příspěvek ve výši 4 940 Kč. Žalovaný byl dále v období od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 a od 16. 10. 2020 do 31. 12. 2020 provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], které bylo v tomto období evidováno jako provozované. Žalovaný v tomto období neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo nebylo pojištěno za období od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 celkem 198 dní, za což žalobkyni náleží příspěvek ve výši 6 930 Kč, a za období od 16. 10. 2020 do 31. 12. 2020 celkem 77 dní, za což žalobkyni náleží příspěvek ve výši 2 695 Kč. Žalobkyně má dále nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva za každé ze shora uvedených období dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., tj. celkem 1 200 Kč. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s tímto postupem souhlasil již při podání žaloby, žalovaný souhlasil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., když výzva k vyjádření se, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, byla doručena žalovanému do vlastních rukou dne 13. 3. 2023. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v období od 28. 1. 2020 do 22. 7. 2020 a od 22. 1. 2021 do 7. 4. 2021 vlastníkem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], a v období od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 a od 16. 10. 2020 do 31. 12. 2020 osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód] (dle sdělení č.l. 16) Výzvou ze dne 22. 10. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku za vozidlo [registrační značka] za období od 28. 1. 2020 do 22. 7. 2020 (dle výzvy ze dne 22. 10. 2020) Výzva ze dne 22. 10. 2020 byla žalovanému téhož dne zaslána a byla mu dne 23. 10. 2020 vložena do domovní schránky. (dle sdělení č.l. 18) Výzvou ze dne 2. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku za vozidlo [registrační značka] za období od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 (dle výzvy ze dne 2. 12. 2020) Výzva ze dne 2. 12. 2020 byla žalovanému téhož dne zaslána a byla mu dne 4. 12. 2020 vložena do domovní schránky. (dle sdělení č.l. 18) Výzvou ze dne 10. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku za vozidlo [registrační značka] za období od 16. 10. 2020 do 31. 12. 2020 (dle výzvy ze dne 10. 5. 2021) Výzva ze dne 10. 5. 2021 byla žalovanému téhož dne zaslána a byla mu dne 12. 5. 2021 doručena. (dle sdělení č.l. 18) Výzvou ze dne 24. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku za vozidlo [registrační značka] za období od 22. 1. 2021 do 7. 4. 2021 (dle výzvy ze dne 24. 5. 2021) Výzva ze dne 24. 5. 2021 byla žalovanému téhož dne zaslána a byla mu dne 26. 5. 2021 vložena do domovní schránky. (dle sdělení č.l. 18) Na základě shora zjištěných skutečností posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>Podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (písm. a)), může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (písm. b)).</i> <i>Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5).</i> <i>Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., v platném znění, výše nákladů [obec] [anonymizováno] pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.</i> Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalovaný byl provozovatelem shora uvedených vozidel, k nimž neměl v rozhodné době sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv k tomu byl ze zákona povinen, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši zákonem stanovené, když tyto příspěvky ani po výzvě žalobkyni neuhradil a je tak s jejich úhradou v prodlení, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 543 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 091 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 270 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil žalovanému v zákonné třídenní lhůtě od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění náhrady nákladů řízení pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř..