5 C 128/2023-15 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že cena elektrické energie bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektrické energie bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Na základě shora uvedené smlouvy poskytovala žalobkyně žalovanému v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], dodávku elektřiny. Žalobkyně pak fakturou [číslo] ze dne [datum] žalovanému vyúčtovala spotřebu elektrické energie za období od [datum] do [datum] ve výši 42.303 Kč, po zaúčtování záloh v celkové výši 27.514 Kč zbývá k úhradě 15.697 Kč se splatností do [datum]. Podle platných energetických předpisů je žalovaný jako zákazník povinen zaplatit příslušnému provozovateli distribuční soustavy také podíl na nákladech za montážní práce provedené v souvislosti s přerušením dodávky z důvodu porušení smlouvy zákazníkem. Součástí uvedené faktury proto bylo i vyúčtování částky 908 Kč jako náhrady nákladů na montážní práce provedené a účtované provozovatelem distribuční soustavy, a to podle platného ceníku služeb společnosti [právnická osoba], která je územně příslušným provozovatelem distribuční soustavy elektřiny pro odběrné místo žalovaného. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. Na svůj dluh však ničeho nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas s tímto postupem vyslovil ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. <b>Soud provedl dokazování - smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. [právnická osoba] / [číslo], obchodními podmínkami dodávky komodity [číslo] ceníkem [anonymizována dvě slova] č. [spisová značka], ceníkem [anonymizováno] [číslo], ceníkem [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], fakturou [číslo] ze dne [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum], ceníkem služeb [právnická osoba]; předžalobní výzvou ze dne [datum], a má za prokázaný tento skutkový stav věci:</b> Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se naopak zavázal zaplatit cenu za dodanou elektřinu a související služby distribuční soustavy. Cena za odebranou elektřinu a ostatní služby dodávky je stanovena v ceníku elektřiny„ [anonymizováno] [číslo]“. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum] s tím, že v případě prodloužení doby trvání smlouvy se stanoví nová cena silové elektřiny ve výši ceny silové elektřiny stanovené v ceníku elektřiny produktové řady„ [anonymizována tři slova]“. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky dodávky komodit. Žalobkyně pak vyúčtovala žalovanému spotřebu elektrické energie mimořádnou (konečnou) fakturou [číslo] ze dne [datum], pod [variabilní symbol], za období od [datum] do [datum] v celkové výši 42.302,72 Kč, po započtení záloh ve výši 27.514 Kč a připočtení částky 908 Kč (samostatné odpojení na hladině NN), zbývá k úhradě celkem 15.697 Kč se splatností do [datum]. Žalovaný však fakturu nezaplatil. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, se smlouvou sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť její důvodnost ve světle citovaných právních ustanovení byla shora uvedeným způsobem prokázána. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení, tj. od [datum]. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.