5 C 328/2022-15 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Odběrné místo bylo na adrese [adresa]. Dodávanou elektřinu žalobkyně vyúčtovala žalovanému v daňovém dokladu - faktuře, ve které byl uveden den splatnosti a způsob platby. Žalobkyně pak vystavila žalovanému fakturu [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 22.665,72 Kč, za zúčtovací období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum]. Na tuto fakturu žalovaný dne [datum] zaplatil jen 3.200,50 Kč. K úhradě tak zbývá 19.465,22 Kč O zaplacení byl žalovaný písemně upomínán. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V dané věci se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Pravomoc zdejšího soudu je pak třeba vzhledem k členství obou zemí v Evropské unii posuzovat nejprve podle právních předpisů EU. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný se na adrese uvedené shora zdržuje. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána. 4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. f) Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je pro smlouvu o distribuci rozhodné právo země, v níž má distributor obvyklé bydliště. Rozhodné je tak právo české. 5. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. 6. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne [datum] má soud prokázáno, že na jejím základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], pro potřeby podnikatelské činnosti. Žalovaný se naopak zavázal na tomto odběrném místě elektřinu odebírat a zaplatit řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku elektřiny a související služby. Nedílnou součástí smlouvy jsou rovněž„ Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny“ dále také jen„ VOPD“. Cena za odebranou elektřinu a ostatní služby dodávky je stanovena dle aktuálně platného„ Ceníku“. Ve smlouvě se strany dohodly, že výše zálohy do prvního vyúčtování činí 3.000 Kč měsíčně. 7. Z„ Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny“ pro smluvní vztahy uzavřené od [datum] má soud prokázáno, že tvoří nedílnou součást smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN. V podrobnostech dále upravují vzájemná práva a povinnosti z tohoto vztahu plynoucí. 8. Z faktury označené jako konečné vyúčtování za elektřinu [číslo] [variabilní symbol], má soud prokázáno, že žalobkyně dne [datum] vyúčtovala žalovanému spotřebu elektrické energie za období od [datum] do [datum] včetně souvisejících služeb v celkové výši 29.415,52 Kč. Po započtení záloh ve výši 1.990 Kč a prominutí daně ve výši 4.759,80 Kč, zbývá k úhradě celkem 22.665,72 Kč se splatností do [datum]. Faktura pak byla řádně odeslána na adresu, kterou žalovaný uvedl jako svou doručovací adresu. 9. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] spolu s podacím archem má soud prokázáno, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužné částky s přihlédnutím k částce 3.200,50 Kč, kterou žalovaný na předmětnou fakturu dne [datum] uhradil. 10. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. 11. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci. 12. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, se smlouvou sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 13. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN ze dne [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], pro potřeby podnikatelské činnosti. Žalovaný se naopak zavázal zaplatit cenu za dodanou elektřinu a související služby distribuční soustavy. Cena za odebranou elektřinu je stanovena v ceníku elektřiny. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny účinné od 1. 6. 2018. S odkazem na jejich ustanovení o poplatcích se strany mimo jiné dohodly, že za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby je žalobkyně oprávněna účtovat poplatek ve výši 240 Kč. Ve smlouvě se strany dále dohodly, že v průběhu zúčtovacího období je zákazník povinen platit pravidelné zálohy a do prvního vyúčtování činí 3.000 Kč měsíčně. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektrické energie za období od 23. 4. 2021 do 21. 12. 2021 včetně souvisejících služeb v celkové výši 29.415,52 Kč. Po započtení záloh ve výši 1.990 Kč a prominutí daně ve výši 4.759,80 Kč, zbývá k úhradě celkem 22.665,72 Kč se splatností do [datum]. Faktura pak byla řádně odeslána na adresu, kterou žalovaný uvedl jako svou doručovací adresu. Na tuto fakturu žalovaný dne [datum] zaplatil jen 3.200,50 Kč. K úhradě tak zbývá 19.465,22 Kč O zaplacení byl žalovaný písemně upomínán. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť její důvodnost byla shora uvedeným způsobem prokázána. 16. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu § 1970 o.z., když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své jednotlivé povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19.465,22 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.