5 C 363/2022-23 — Okresní soud v Nymburce

Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud určil, resp. prohlásil za neplatné manželství uzavřené dne [datum] ve [anonymizována dvě slova] nemocnici před úředníkem [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] mezi jeho zemřelým bratrem [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] (dále též jako„ zůstavitel“) a žalovanou [celé jméno žalované]. Žalobu odůvodnil zejména tím, že je bratrem dříve těžce nemocného a následně zemřelého [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], zesnulého dne [datum] ve [anonymizována dvě slova] nemocnici v [obec a číslo]. Dne [datum] došlo, po pobytu těžce a nevyléčitelně nemocného zůstavitele na jednotce intenzivní péče [anonymizována dvě slova] nemocnice [obec a číslo], k zorganizování účelového sňatku mezi zůstavitelem a žalovanou, a to pouhých 6 hodin před úmrtím zůstavitele. Zůstaviteli byla s poukazem na komplikace v léčbě a předpokládanému a očekávanému úmrtí v této době kvůli nesnesitelným bolestem podávána tišící opiátová léčba. S ohledem mimo jiné i na tuto skutečnost se zůstavitel nacházel pod silným emočním stresem, pod nátlakem a rovněž emocionálním vydíráním. V tomto stavu před blížící se smrtí byl zorganizován v nemocnici účelový sňatek v poslední hodině, a to se záměrem upravit rodinné a majetkové poměry tak, aby majetek a případné dědictví bylo vyvedeno mimo oprávněné rodinné příslušníky. Takto uzavřené manželství netrvalo ani jeden jediný celý den, ale jen pouhopouhých 13 hodin, a to od jeho uzavření dne [datum] cca v 17:00 hodin do úmrtí zůstavitele hned druhého dne následujícího rána [datum] v cca 6:30 hodin. Žalobce manželství považuje za účelově uzavřené s tím, že takové manželství je v zjevném rozporu s tím, jak je manželství definováno v zákoně co do jeho účelu a funkcí. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí s ohledem na ustanovení § 682 o.z. Na svou obranu se pak důrazně ohradila proti smyšleným či záměrně nepravdivým tvrzením ze strany žalobce. Žalovaná výslovně uvedla, že nemá prostor pro„ očištění“ svého jména při jednání samotném, proto tak učinila alespoň ve zkratce ve vyjádření. Žalovaná především zdůraznila, že se zůstavitelem navázala před více než 20 lety milostný vztah, a byť se jejich cesty rozešly, zůstali přáteli a i v pravidelném kontaktu. Žalovaná podrobně vysvětlila, co vedlo zůstavitele k tomu, že ji požádal o ruku a z jakých důvodů žalovaná jeho nabídku k sňatku vyslyšela. Žalovaná rovněž uvedla, že zůstavitel byl absolutně orientovaný všemi smysly, prostorem a časem. K jednání se pak žalobce bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobce ve smyslu § 101 odst. 3 o. s. ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Z oddacího listu má soud prokázáno, že manželství zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] a žalované [celé jméno žalované] bylo uzavřeno dne [datum] v [adresa], [obec a číslo] – [část obce]. Manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu – [anonymizována tři slova] [obec a číslo], ve svazku [anonymizováno], roč. [rok], str. [anonymizováno], poř. [číslo]. Z úmrtního listu vystaveného Úřadem městské části [obec a číslo] má soud prokázáno, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum]. Z dalších listinných důkazů soud svá skutková zjištění nečinil, neboť pro právní posouzení věci nemají žádný význam. Podle § 134 o.s.ř. listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Podle § 24 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, jsou veřejnými listinami matriční knihy, sbírky listin, matriční doklady, potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy z nich a potvrzení vydaná matričním úřadem, úřadem s rozšířenou působností nebo krajským úřadem ze sbírky listin. Podle § 680 o.z. došlo-li k uzavření manželství, přestože tomu bránila zákonná překážka, soud prohlásí manželství za neplatné na návrh každého, kdo na tom má právní zájem, ledaže manželství bránila překážka omezené svéprávnosti. Podle § 681 o.z. manželství se považuje za platné, dokud není prohlášeno za neplatné. Bylo-li manželství prohlášeno za neplatné, považuje se za neuzavřené. Podle § 682 o.z. manželství nelze prohlásit za neplatné, pokud zaniklo, nebo pokud již došlo k nápravě. Podle § 71 odst. 2 o.z. na člověka, který byl prohlášen za mrtvého, se hledí, jako by zemřel. Prohlášením manžela za mrtvého zaniká manželství dnem, který se pokládá za den jeho smrti; totéž platí o registrovaném partnerství. Listiny, jež mají povahu listin veřejných, se od listin soukromých liší svou důkazní silou; podávají, pokud není prokázán opak, důkaz pravdivosti toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Je na účastníku, který zpochybňuje správnost údajů uvedených ve veřejné listině, aby o tom nabídl soudu důkazy, jejichž prostřednictvím by svá tvrzení o opaku prokázal. Není-li pravdivost veřejné listiny vyvrácena prokázáním opaku, považuje soud pro účely hodnocení důkazů obsah listiny za pravdivý. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Manželství žalované a jejího manžela [jméno] [celé jméno žalobce] bylo řádně uzavřeno a vzniklo dne [datum], což prokazuje oddací list jako veřejná listina. Manželství následně zaniklo dne [datum] smrtí zůstavitele (úmrtní list). S ohledem na citované ustanovení § 682 o.z. nelze manželství prohlásit za neplatné, neboť již zaniklo. Soudu proto nezbylo, než žalobu zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku). O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná, neboť žaloba proti ní byla zamítnuta. Žalované tedy soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.242,09 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35.000 Kč sestávající z částky 2.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 4. 2023 náhrada 890,98 Kč za 120 ujetých km (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.290,98 Kč ve výši 1.951,11 Kč.