6 C 197/2023-51 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum], který byl soudu doručen dne [datum], domáhá stanovení povinnosti žalovanému platit žalobkyni jako nerozvedené manželce výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně s následujícím odůvodněním. 2. Účastníci jsou manželé. Z manželství vzešli nezletilí synové [jméno] [celé jméno žalovaného] [datum narození] a [celé jméno žalovaného] [datum narození]. Žalobkyně je na mateřské dovolené a pobírá příspěvek ve výši cca 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně má finanční prostředky z prodeje bytu, které jsou alokovány pro účely zajištění bydlení žalobkyně a nezletilých. Žalovaný pracuje jako kuchař s čistým měsíčním příjmem cca 45 000 Kč. Za pronájem nemovitosti na adrese [adresa žalobkyně]. Žalovaný bydlí u rodičů a neplatí nájem ani nehradí náklady spojené s užíváním bytu. Žalobkyně uvádí výdaje na děti 42 800 Kč měsíčně a výdaje na žalobkyni 49 700 Kč. Hospodaření žalobkyně považuje za lehkovážné. Žalobkyně prodala darovanou polovinu bytu v [obec] své sestře za 3 300 000 Kč. Tržní hodnota bytu však činila 11 000 000 Kč. Žalobkyně peněžní prostředky obdržela v březnu 2023 a od té doby nezřízeně utrácí. Žalobkyně byla dvakrát na prodlouženém víkendu v [anonymizováno], na dovolené na [anonymizováno] riviéře, ve [anonymizováno], na [anonymizováno] a v [anonymizováno]. Podstoupila plastickou operaci [anonymizováno]. Koupila si automobil v hodnotě 480 000 Kč. Nakupuje nadbytečně oblečení a hračky dětem. Žalobkyně od března do současnosti utratila cca 1,5 mil. Kč. Čistý příjem žalovaného z podnikání a nájmu činí cca 30 000 Kč měsíčně. Měsíčně hradí pravidelné platby ve výši 14 717 Kč. <i>Dokazování a shodná tvrzení</i> 3. Mezi účastníky je nesporné, že jsou manželé. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav. 5. Žalovaný v období březen 2023 až červenec 2023 zasílám žalované pravidelně peněžní prostředky v průměrné měsíční výši 4 600 Kč (zjištěno z výpisu z účtu žalovaného; č. l. 13). 6. V daňovém přiznání žalovaného jsou uvedeny jeho příjmy ze samostatné činnosti ve výši 503 249 Kč a výdaje související s příjmy ze samostatné činnosti ve výši 301 949 Kč; dále uvedl příjmy z nájmu ve výši 35 600 Kč a související výdaje s nájmem ve výši 10 680 Kč. Doplatek žalovaného na dani z příjmu činil – 37 524 Kč. Daňové přiznání není podepsáno ani opatřeno žádným razítkem (zjištěno z daňového přiznání žalovaného za rok 2022; č. l. 15 – 21). 7. Na účtu žalobkyně [číslo] vedeným společností [právnická osoba] byly k datu 17. 8. 2023 peněžní prostředky ve výši 110 160,89 Kč. Na účtu žalobkyně [číslo] vedeným společností [právnická osoba] byly k datu 17. 8. 2023 peněžní prostředky ve výši 477 491,33 Kč. Na účtu žalobkyně [číslo] vedeným společností [právnická osoba] byly k datu 17. 8. 2023 peněžní prostředky ve výši 690 000 Kč, přičemž tyto peněžní prostředky není možné vyplatit do 21. 7. 2028 (zjištěno z informace o klientech). 8. Na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] se v období od června 2023 do července 2023 nacházely peněžní prostředky ve výši 690 000 Kč, které byly úročeny sazbou ve výši 7 % p. a. V tomto období činila kapitalizovaná výše úroků po odečtení daně z příjmu celkem 4 386,71 Kč, přičemž tato částka byla převedena na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z výpisu z nepojištěného podřízeného vkladu). 9. Na spořicím účtu žalobkyně č. [bankovní účet] dne 14. 4. 2023 přišly peněžní prostředky ve výši 3 200 000 Kč. Na tomto účtu činil v měsíci dubnu 2023 kreditní obrat 3 202710,78 Kč a debetní obrat 633 006,62 Kč; v měsíci květnu 2023 kreditní obrat 5 066,73 Kč a debetní obrat 385 760,50 Kč; v měsíci červnu 2023 kreditní obrat 4 420,11 Kč a debetní obrat 1 434 525,78 Kč; v měsíci červenci kreditní obrat 3 040,41 Kč a debetní obrat 215 451,85 Kč. Kreditní obraty byly tvořeny připsanými úroky (zjištěno z výpisu ze spořicího účtu). 10. Žalobkyně v období od srpna 2022 do února 2023 pobírala rodičovský příspěvek ve výši 9 375 Kč. V březnu 2024 obdržela rodičovský příspěvek ve výši 10 617 Kč. 11. Na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] činil v období od půlky července do půlky srpna 2022 kreditní obrat 14 825 Kč a debetní obrat 12 972 Kč; v období od půlky srpna do půlky září 2022 kreditní obrat 27 175 Kč a debetní obrat 14 701 Kč; v období od půlky září do půlky října 2022 kreditní obrat 18 811 Kč a debetní obrat 23 764 Kč; v období od půlky října do půlky listopadu 2022 kreditní obrat 18 875 Kč a debetní obrat 23 494 Kč; v období od půlky listopadu do půlky prosince 2022 kreditní obrat 22 682 Kč a debetní obrat 16 519 Kč; v období druhé půlky prosince 2022 kreditní obrat 0 Kč a debetní obrat 13 263 Kč; v období první půlce ledna 2023 kreditní obrat 17 175 Kč a debetní obrat 7 476 Kč; v období od druhé půlky ledna 2023 do půlky února 2023 kreditní obrat 22 390 Kč a debetní obrat 29 685 Kč, v období od půlky února 2023 do půlky března 2023 kreditní obrat 73 004 Kč a debetní obrat 63 191 Kč; v období od půlky března 2023 do půlky dubna 2023 kreditní obrat 160 689 Kč a debetní obrat 148 405 Kč; v období od půlky dubna 2023 do půlky května 2023 kreditní obrat 392 069 Kč a debetní obrat 382 302 Kč; v období od půlky května 2023 do půlky června 2023 kreditní obrat 200 576 Kč a debetní obrat 225 258 Kč; v období od půlky června 2023 do půlky července 2023 kreditní obrat 276 300 Kč a debetní obrat 177 014 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu přílohy ve spise). 12. Soud ve věci dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 13. Účastníci jsou manželé. Manželka dne 14. 4. 2023 obdržela peněžní prostředky ve výši 3 200 000 Kč. Manželka k datu 17. 8. 2023 disponovala peněžními prostředky ve výši 1 277 651 Kč, přičemž peněžní prostředky ve výši 690 000 Kč jsou vázány do 21. 7. 2028. Manželka v období od dubna 2023 vynakládala z běžného účtu peněžní prostředky v řádech vyšších desetitisíců až řádech nižších statisíců. Manželka za období od půlky dubna 2023 do půlky července 2023 utratila prostřednictvím běžného účtu peněžní prostředky ve výši 932 979 Kč, tedy v průměru cca 311 000 Kč měsíčně. Od data 14. 4. 2023 do 17. 8. 2023 manželka utratila peněžní prostředky minimálně ve výši 1 922 349 Kč (porovnání příjmu 3 200 000 Kč a zůstatku na účtech dle informací o klientech), tedy za 4 měsíce. Žalobkyně nepobírá od dubna 2023 mateřský ani rodičovský příspěvek. 14. K daňovému přiznání žalovaného soud konstatuje, že z tohoto soud nemůže vycházet, neboť není nikým podepsané. 15. Soud nemá za prokázané jaké hmotné a kulturní úrovně dosahuje žalovaný; zejména kde žalovaný bydlí, jakou úroveň má jeho bydlení, jaký užívá automobil, jaké má osobní měsíční výdaje a za co, jakou má výši příjmů, kolik má peněžních prostředků na účtu, za co vynakládá peněžní prostředky. Jakou dosahuje žalobkyně hmotné a kulturní úrovně; zejména kde žalobkyně bydlí, jakou úroveň má její bydlení, jaký užívá automobil, jaké má osobní měsíční výdaje a za co, jakou má výši příjmů, kolik má peněžních prostředků na účtu, za co vynakládá peněžní prostředky. V čem se liší hmotná a kulturní úroveň žalobkyně oproti hmotné a kulturní úrovně žalovaného. V čem se liší míra potřeb a osobní poměry žalobkyně a žalovaného. Co brání žalobkyně v zaměstnání či zda pracuje. 16. Soud konstatuje, že žalobkyni při přípravném jednání vyzval dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně hmotné a kulturní úrovně účastníků. Žalobkyně ve stanovené lhůtě ani později však svá tvrzení nedoplnila a důkazy neoznačila. 17. Soud neprovedl následující důkazy, neboť tyto se netýkají životní úrovně účastníků: kopie oddacího listu, kopie rodných listů dětí, výzva, protokol o podání vysvětlení, souhlas osoby přímo dotčené přestupkem, rozhodnutí Městského úřadu v Poděbradech ze dne [datum], výpis z evidence přestupků, protokol ze dne [datum]. 18. Soud neprovedl navržený důkaz žalovaným přehled výdajů žalobkyně (č. l. 14), neboť tento důkaz neprokazuje výdaje žalobkyně, když dle tvrzení žalovaného, tento vyhotovil žalovaný. <i>Právní hodnocení</i> 19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 20. Dle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. 21. Soud dále odkazuje na následující judikaturu. 22. Pro rozhodování o výživném mezi manžely totiž nepostačuje jen zjistit výši příjmů účastníků, ale je třeba zkoumat jednotlivě i osobní, rodinné a majetkové poměry každého z nich, jakož i konkrétní míru potřeb, založenou povahou jejich práce, způsobem života i zdravotním stavem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3175/11). 23. Na požadavek stejného životního standardu obou manželů je nutno pohlížet s určitými korekcemi, když životní úroveň nelze posuzovat toliko ve vztahu k dosahovaným měsíčním příjmům, ale je třeba vzít v úvahu všechny majetkové a osobní poměry. Institut výživného mezi manžely pak plní určitou„ dorovn