7 C 89/2023-26 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne 23.1.2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím vymezené ve výroku I. rozsudku za odběr elektřiny dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny sjednané mezi nimi a vyúčtované fakturou [číslo] na částku 13 687 Kč, [číslo] na částku 9 333 Kč a [číslo] na částku 5 544 Kč. 2. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle § 115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne 24.4.2023 na adresu trvalého bydliště náhradním způsobem. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní měl soud zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobkyně jako dodavatel zavázala dodávat žalovanému el. energii v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] byla žalovanému za zúčtovací období [datum] [datum] za odběr elektřiny vyúčtována částka 13 687 Kč za celkovou dodávku 2,867 MWh. Lhůta k plnění byla stanovena k [datum]. Dále fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] jako opravný doklad k faktuře [číslo] za shodné období byla žalovanému doúčtována částka 9 333 Kč za celkovou opravenou spotřebu 4,969 MWh se splatností 27.7.2021. Dále fakturou [číslo] za zúčtovací období 17.1.2020 20.1.2021 byla vyúčtována částka 9 044 Kč s lhůtou k plnění 10.2.2021, na kterou žalobkyně požaduje úhradu 5 544 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil z předmětné smlouvy a faktur. Provedení jiných úhrad žalovaným naopak tvrzeno, natož prokázáno nebylo. <i>4. Podle ust. § 50 odst. 2 z.č. 458/2000 Sb. energetický zákon ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy k [datum] smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.</i> <i>5. Podle § 1970 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. dále jen o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 6. Shora uvedený závazkový právní vztah mezi účastníky soud posoudil dle výše citovaného ustanovení energetického zákona. V daném případě měl z předložených listinných důkazů prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny, kterou žalovanému řádně ve smluveném odběrném místě poskytla. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit dodavateli cenu za takto odebranou energii, která byla, jak vyplývá z předložených vyúčtování, podle skutečné spotřeby vyúčtována. Za obě uvedená období byla vyúčtována částka 28 564 Kč celkem ([číslo] [číslo] [číslo]), když současně provedení dalších úhrad žalovaným tvrzeno, natož prokázáno nebylo. Soud proto uložil žalovanému zaplatit tuto částku spolu s úroky z prodlení v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud zároveň úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému představovaných částkou 1143 Kč vynaložených na soudní poplatek, částkou odměny za zastoupení žalobkyně v řízení zahájeném na návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech po 300 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., celkem 3 úkony (sepis žaloby, převzetí věci a sepis předžalobní výzvy), náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) této vyhlášky, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je zástupce žalobkyně z odměny a náhrad odvést dle zvláštního právního předpisu v částce 252 Kč Celkem tak výše nákladů přiznaných žalobci činí částku 2 595 Kč. 8. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.