9 C 14/2023-57 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 072,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, a to z titulu smluvní pokuty, kterou byl žalovaný povinen platit žalobkyni v případě svého prodlení s úhradou splátek dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr 70 000 Kč, přičemž z důvodu prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru - toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. V případě prodlení byl žalovaný dle smlouvy o úvěru povinen platit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky po zesplatnění úvěru, tj. z tzv. nové jistiny, maximálně však do částky odpovídající 0,5 násobku poskytnutého úvěru, resp. maximálně do výše 200 000 Kč. Nárok žalobkyně vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy o úvěru byl již žalobkyni pravomocně přiznán rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalobkyně se pak v tomto řízení domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za prodlení žalovaného s úhradou tzv. nové jistiny, tedy konkrétně smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 87 718,01 Kč za období prodlení žalovaného od [datum] do [datum] ve výši 17 072,04 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení takto vypočtené smluvní pokuty předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. 3. Uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky bylo soudem zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], přičemž návrh žalovaného na uzavření smlouvy byl žalobkyní akceptován [datum]. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 70 000 Kč na dobu 30 měsíců, celková splatná částka činila 195 540 Kč, měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši 6 518 Kč se splatností vždy k 20. dni v měsíci, úroková sazba činila 166,39 % ročně. V případě prodlení žalovaného v délce 65 dnů mělo dojít automaticky k zesplatnění úvěru (bod 6.3 smlouvy), přičemž při zesplatnění se veškeré dlužné částky (jistina, úroky, smluvní pokuty, náhrady nákladů žalobkyně) měly stát okamžitě splatnými a jistina a úroky měly vytvořit tzv. novou jistinu – v případě, že by žalovaný tuto novou jistinu neuhradil v den zesplatnění úvěru, vznikla mu dle smlouvy o úvěru povinnost platit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené nové jistiny (bod 6.5 smlouvy) s tím, že souhrn všech smluvních pokut dle smlouvy mohl činit nejvýše 0,5 násobek celkové výše úvěru, maximálně však 200 000 Kč. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila jeho občanským průkazem. 4. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a z obsahu spisu tohoto soudu sp. zn. [spisová značka] soud mimo jiné zjistil, že řízení bylo vedeno se stejnými účastníky ve stejném procesním postavení, předmětem řízení byl nárok žalobkyně vyplývající ze smlouvy o úvěru uvedené výše, tj. ze smlouvy o úvěru č. [číslo] ze dne [datum]. V řízení byl vydán rozsudek pro zmeškání s následujícím výrokem:„ Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 106 045, 96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 89 116 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234 648 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku“. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 5. Z oznámení o zesplatnění úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni zesplatnění měla dle žalobkyně činit celková dlužná částka 89 116 Kč. 6. Z formuláře hodnocení klienta ze dne [datum] ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že příjem žalovaného ze zaměstnání měl činit 33 272 Kč měsíčně čistého (jiný příjem neuveden), výdaje žalovaného měly činit 3 410 Kč (životní minimum), výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) pak 1 000 Kč měsíčně; žalovaný neměl hradit žádné další splátky úvěrů nebo půjček ani výživné. Žalovaný měl být vyučen, měl bydlet u rodičů (nevedl společnou domácnost s manželkou nebo partnerkou). 7. Z výpisu ze živnostenského rejstříku žalovaného soud zjistil, že žalovaný provozoval ohlašovací volnou živnost se vznikem oprávnění [datum], na dobu neurčitou, a dále ohlašovací živnost řemeslnou od [datum] na dobu neurčitou (vodoinstalatérství, topenářství). 8. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2018 soud zjistil, že dílčí základ daně činil 399 265 Kč, z toho byla vyměřena daň 59 880 Kč (celkové příjmy z podnikání žalovaného v roce 2018 měly činit 998 163 Kč, výdaje související s příjmy pak 598 898 Kč). 9. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného č. [bankovní účet] soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek na účtu 71,54 Kč, konečný zůstatek pak 6 491,40 Kč. Úvěr 70 000 Kč byl na účet žalovaného vyplacen [datum]. V období od [datum] do [datum] nebyl vedle vyplaceného úvěru na účet žalovaného připsán v podstatě žádný jiný příjem (pouze částka 125,71 Kč dne [datum] a částka 1 762,22 Kč dne [datum]). 10. Z výpisu z registru [příjmení] soud zjistil, že k osobě žalovaného nebyly nalezeny žádné záznamy, dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činilo hodnocení (skóre) žalovaného 244 bodů, což je kategorie bodů od 166 do 320 bodů a znamená to nízké body, a tedy vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. 11. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum], dle poštovního podacího archu byla výzva žalovanému odeslána téhož dne. 12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 70 000 Kč. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení, úvěr byl žalobkyní dne [datum] zesplatněn. Rozsudkem pro zmeškání, vydaným [název soudu] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo žalovanému z titulu uvedené smlouvy o úvěru uloženo zaplatit žalobkyni částku 106 045, 96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 89 116 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 35 % ročně z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 234 648 Kč; rozsudek nabyl právní moci [datum]. Při vyhodnocení žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 33 272 Kč měsíčně čistého, dle předloženého daňového přiznání žalovaného za rok 2018 však činil dílčí základ daně 399 265 Kč, z toho daň byla vyměřena na 59 880 Kč (celkové příjmy z podnikání 998 163 Kč, výdaje související s příjmy 598 898 Kč); jiný příjem žalovaný neměl. Po odečtení vyměřené daně tak činil příjem žalovaného v průměru 28 282 Kč, přičemž v této částce nebyly zohledněny povinné odvody žalovaného, jakožto podnikatele, na sociální a zdravotní pojištění. V nebankovní registru klientských informací byl ve vztahu k žalovanému poskytnutý úvěr ve výši 70 000 Kč hodnocen jako úvěr s vyšším rizikem, kdy úvěr měl být výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítnut. Žalovaný nedisponoval na svém bankovním účtu volnými finančními prostředky pro úhradu sjednaných měsíčních splátek úvěru ve výši 6 518 Kč (k [datum] činil zůstatek na účtu žalovaného 71,54 Kč, ke dni [datum] pak 6 491,40 Kč). Skutečné výdaje žalovaného žalobkyně nezjišťovala, vycházela z paušálních částek 3 410 Kč (životní minimum) a 1 000 Kč (bydlení) měsíčně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní upomínkou dne [datum]. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2010 odst. 1 věta druhá o. z. lze utvrdit dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 419 o. z. j