9 C 31/2023-23 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 22 986,80 Kč se smluvním úrokem ve výši 21 502,44 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 381,10 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 22 986,80 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, a dále zaplacení částek 256 Kč a 5 930,59 Kč s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), dne 4. 6. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 28 000 Kč, převzetí peněz stvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím za dobu trvání úvěru ve výši 24 052 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 718 Kč, poslední splátka byla splatná 4. 8. 2021. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, celkem uhradila 9 999,99 Kč a nejpozději ode dne následujícího po celkové splatnosti úvěru, tj. ode dne 5. 8. 2021 je v prodlení, čímž jí vznikla povinnost zaplatit Původnímu věřiteli sjednanou smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (žalobkyně požadovala částku 5 930,59 Kč vypočtenou za období od 5. 8. 2021 do 19. 4. 2022 z dlužné jistiny 22 986,80 Kč). Dále dle žalobkyně vznikla žalované povinnost zaplatit náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 256 Kč. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou s účinností ke dni [datum], což bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dlužnou částku ani částečně nezaplatila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 4. 6. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovanou, na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr 28 000 Kč (převzetí peněz potvrdila žalovaná podpisem smlouvy), žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr a zaplatit Původnímu věřiteli náklady spotřebitelského úvěru ve výši 24 052 Kč (úrok 2 696 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru 13 720 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 596 Kč, inkasní poplatek 5 040 Kč), a to ve 14 měsíčních splátkách po 3 718 Kč, první splátka byla splatná 4. 7. 2020, každá další pak vždy do měsíce (celkem měla takto žalovaná zaplatit 52 052 Kč). Pro případ prodlení se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně však 500 Kč za každou dlužnou splátku. Žalovaná se zavázala platit smluvní úrok 15 % ročně. Ve smlouvě byla uvedena adresa žalované [adresa]. 4. Ze žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne 4. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je zaměstnána od [datum] (toto mělo být ze strany Původního věřitele ověřeno) s příjmem 10 000 Kč měsíčně. Výdaje žalované měly činit 4 410 Kč měsíčně na bydlení a energie, další výdaje (položky označené jako výdaje na jídlo, dopravu, osobní náklady, srážky ze mzdy, výživné, spoření, pojištění, splátky stávajících půjček) nebyly uvedeny, podobně zůstaly nevyplněny další části formuláře obsahující údaje o poměrech žalované (bydlení, spolužijící osoby, vzdělání, vyživovací povinnost, rodinný stav, údaje o bankovním účtu, doklady totožnosti). K prokázání vyplněných údajů (příjmů) měla žalovaná předložit výplatní pásky, pracovní smlouvu a potvrzení zaměstnavatele. 5. Z pracovní smlouvy žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla být zaměstnána jako pekařka ve společnosti [právnická osoba], [IČO], její pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, mzda činila 11 200 Kč měsíčně hrubého. 6. Z výplatních lístků žalované za březen, duben a květen 2020 pak bylo soudem zjištěno, že žalované bylo v čistém vyplaceno: březen 2020 částka 8 877 Kč, duben 2020 částka 8 774 Kč a květen 2020 mzda 8 947 Kč. Ze strany zaměstnavatele byl žalované prováděn výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy pro dvě exekuce, celkem byla takto srážena částka přes 5 000 Kč měsíčně. 7. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 6. 2022, uzavřené mezi Původním věřitelem, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, včetně dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne 3. 6. 2022, přílohy [číslo] (seznam pohledávek v listinné podobě) a potvrzení o provedení transakce (datum zúčtování 6. 6. 2022), pak soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru [číslo] byla postoupena na žalobkyni, dlužná částka ke dni postoupení měla činit včetně zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty 42 052,01 Kč (pohledávka za žalovanou byla v seznamu postoupených pohledávek uvedena pod položkou 310). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil z oznámení Původního věřitele ze dne 21. 6. 2022, které bylo dle poštovního podacího lístku žalované odesláno 23. 6. 2022 na adresu [adresa]. Dlužnou částku měla žalovaná zaplatit do 10 dnů od doručení dopisu. 8. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ve věci [anonymizováno] [číslo] z 20. 10. 2022, včetně dokladů o interní kontrole [anonymizováno], soud zjistil, že ze strany žalobkyně měly být v souvislosti s vymáháním dlužné částky učiněny rovněž následující úkony: obyčejný dopis z 26. 7. 2022, cesta pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalované dne 28. 7. 2022. 9. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem žalobkyně ze dne 8. 7. 2022, poté jí byla zaslána ještě předžalobní upomínka ze dne 3. 10. 2022, odeslaná dle poštovního podacího archu [datum]. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 4. 6. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 28 000 Kč, převzetí peněz potvrdila žalovaná podpisem smlouvy. Před poskytnutím úvěru žalovaná ke svým poměrům v rámci posuzování její úvěruschopnosti uvedla, že je zaměstnána od [datum] s příjmem 10 000 Kč měsíčně a její výdaje na bydlení a energie činí 4 410 Kč. Pracovní poměr žalované byl uzavřen na dobu neurčitou, přičemž ze mzdy jí zaměstnavatel prováděl srážky přes 5 000 Kč měsíčně. Fakticky tak bylo žalované na účet vyplaceno v březnu 2020 jen 8 877 Kč, v dubnu 2020 pak 8 774 Kč a v květnu 2020 částka 8 947 Kč. Další údaje týkající se poměrů žalované (výdaje na jídlo, dopravu, osobní náklady, srážky ze mzdy, výživné, spoření, pojištění, splátky stávajících půjček, informace o bydlení, spolužijící osoby, vzdělání, vyživovací povinnost, rodinný stav, údaje o bankovním účtu, doklady totožnosti) nebyly ze strany žalované uváděny, Původní věřitel tyto informace po žalované nepožadoval a nijak je nezjišťoval. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr uhradila 9 999,99 Kč. Pohledávka Původního věřitele za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, která tak byla k podání žaloby oprávněna. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky současně s oznámením Původního věřitele o postoupení pohledávky, tj. dopisem ze dne 21. 6. 2022, který byl žalované odeslán na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru dne [datum], žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení dopisu. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen te