10 C 279/2023-178 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne , datum, , ve znění doplnění z , datum, , , datum, a , datum, , se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm v , adresa, (dále jen „sporný pozemek“), byť je v katastru nemovitostí jako jeho vlastník zaknihován žalovaný. Tento nárok žalobce, s odkazem na závěry judikatury Nejvyššího soudu, vznesl s tím, že sporný pozemek, k , datum, , ve smyslu § 3066 o. z., vydržel v režimu tzv. mimořádného vydržení, ve smyslu § 1095 o. z. Za situace, kdy se jeho držby ujal již v roce 1983 tzv. v nikoli nepoctivém úmyslu. Dále také žalobce doplnil, že sporný pozemek je součástí zaplocené plochy o celkové výměře 1221 m2, jíž spolu s dalšími jím vlastněnými pozemky, zapsanými však na LV č. , hodnota, , jmenovitě parc. č. , Anonymizováno, , mezujícím se sporným pozemkem, parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a st. p. č. , hodnota, , na němž je postavena rekreační chata, užívá nepřetržitě od roku 1983. Aniž by kdy kdokoli, až do léta roku 2023, kdy mu jej žalovaný nabídl k odkupu, jeho faktické nakládání se sporným pozemkem sporoval, ke spornému pozemku uplatňoval jakákoli práva, resp. aby se kdy on vůbec dozvěděl, že sporný pozemek, jakožto samostatná nemovitá věc, existuje. Přičemž, sporný pozemek není v terénu nijak viditelně oddělen, a svojí plochou o výměře 360 m2 tudíž představuje podstatně méně než 50 % celkově zaplocené plochy. Předtím navíc tentýž zaplocený soubor pozemků užívali rodiče žalobce, konkrétně již od roku 1977, a žalobce nejprve, v roce 1983, k datu , datum, , od rodičů koupil pozemek st. p. č. , hodnota, s chatou a pozemek parc. š. , Anonymizováno, , resp. přesněji tyto převzal do osobního užívání, jež bylo k , datum, ex lege transformováno ve vlastnické právo, zatímco pozemky parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, nejprve, obdobně jako rodiče, převzal tzv. do osobního užívání a tyto později, v roce 1991, k datu , datum, , zakoupil od obce. S tím, že v již uvedených letech 1977, 1983 a ani 1991 nebyla vedena žádná veřejně dostupná evidence vlastnických práv k nemovitým věcem, odpovídající současnému katastru nemovitostí, kde by si bylo možné existenci sporného pozemku ověřit. O zaplocený soubor pozemků se pak, jak taktéž uvedl, žalobce spolu se svými rodinnými příslušníky, bez jakýchkoli vedlejších úmyslů, poctivě staral, mj. tak, že opravovali oplocení, zřízené však již dřív, sekali trávu, pěstovali zeleninu ve skleníku postaveném právě na sporném pozemku a vysazovali zde i stromy. Sám žalobce takto, přímo na sporném pozemku, zasadil t. č. již vzrostlý smrk stříbrný o výšce 7 m a také stromy ovocné. O skutečnosti, že by jeho rodiče v souvislosti s koupí chaty a přilehlých pozemků se žalovaným sjednali jakoukoli další dohodu žalobce, jak namítl, nebyl informován. Případně sjednaný závazek tak mohl vázat toliko jeho rodiče. Obdobně také žalobce odmítl, že by měl informaci o rozdělní původního pozemku parc. č. , Anonymizováno, na celkem , hodnota, dílů, tedy mj. i na sporný pozemek. V této souvislosti žalobce poukázal na jemu dostupný geometrický plán z roku 1971, kde bylo zakresleno rozdělení pouze na pozemky parc. č. , Anonymizováno, , jež, co do plochy, pokrývaly nyní zaplocený prostor, při zachování původní výměry pozemku parc. č. , Anonymizováno, , tj. 1588 m2. Stran své odbornosti žalobce uvedl, že sice má právnické vzdělání, pracoval však jako úředník a nakládáním s nemovitostmi se nikdy podrobně nezabýval. Pokud jde o jeho jednání se žalovaným, žalobce poukázal na telefonát, kdy, jak se domníval, mu žalobce sporný pozemek nabídl k odkupu za , částka, za 1 m2. Později se však, v průběhu navazující emailové komunikace, ukázalo, že žalovaného, v důsledku sluchové vady, jíž trpí a musí nosit naslouchátko, přeslechl a tento mu sporný pozemek k odkupu nabízel částku , částka, , což však pro něho nebylo akceptovatelné.2. Žalovaný se k věci písemně vyjádřil k , datum, a poté ještě k , datum, . Touto cestou namítl, že žalobce nedisponuje žádným právním titulem, od něhož by mohl odvozovat dobrou víru k nabytí a nakládání se sporným pozemkem, a usiluje o to, aby právo ze dřív sjednané výprosy přeměnil v právo vlastnické. V tomto ohledu žalovaný sdělil, že jeho sestra, , jméno FO, , nabyla v roce 1969 do svého vlastnictví původní pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 2807 m2. Tento však byla následně nucena rozdělit na 7 dílů tak, aby každý odpovídal ploše 400 m2, tehdy úředně vymezené jako nejvyšší přípustná plocha pro stavbu rekreační chaty. Z tohoto důvodu tak byl původní pozemek skutečně rozdělen na parcely č. , Anonymizováno, , za současného zachování zbytkové parcely č. , Anonymizováno, . Parcelu, odpovídající spornému pozemku, poté , jméno FO, přenechala žalovanému do trvalého užívání, což bylo potvrzeno rozhodnutím Finančního výboru ONV , adresa, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Zhruba tehdy také sám žalobce parcely oplotil jako jeden celek. Nato však , jméno FO, v roce 1977 parcely č. , Anonymizováno, a st. p. č. , hodnota, převedla na rodiče žalobce a tito současně získali parcely č. , Anonymizováno, do „nájmu“. Rodiče žalobce tehdy projevili zájem i o přenechání sporného pozemku, žalovaný ale, jak potvrdil, o převod neměl zájem. Vzhledem k tomu, že sám t. č. nicméně neměl pro sporný pozemek využití, vystavil prohlášení, kterým rodičům žalobce umožnil bezplatné užívání sporného pozemku, aniž by stanovil účel takového užívání. V rámci téhož prohlášení se také žalovaný zavázal, že se sporným pozemkem nebude bez vědomí rodičů žalobce nijak disponovat a případně jim jej nabídne ke koupi jako prvním v pořadí. Práva a povinnosti založená uvedeným prohlášením tak žalobce, s odkazem na § 2189 o. z., označil za výprosu, jíž jak on, tak i žalobcovi rodiče, respektovali. On sám povinnosti z uvedeného prohlášení dále respektoval i po roce 1983, kdy parcely č. , Anonymizováno, i st. p. č. , hodnota, převzal žalobce, který, dle mínění žalovaného, o jeho prohlášení věděl. Toto tvrzení odvozoval ze skutečnosti, že žalobci bylo v roce 1977 již 27 let, dosáhl právnického vzdělání a měl jej tak i sám informovat při telefonickém hovoru. Sám žalovaný také žalobce o majetkoprávním vztahu ke spornému pozemku informoval. Dojít k tomu mělo někdy v letech 1984/1985, kdy žalovaný, při příležitosti cyklovýletu s manželkou, žalobce informoval o učiněném prohlášení a tento měl projevit zájem, aby byl režim užívání sporného pozemku zachován. Navíc, žalobce v roce 1991, kdy docházelo k převodům pozemků z osobního užívání do vlastnictví uživatelů, projevil zájem právě a pouze o parcely č. , Anonymizováno, , st. p. č. , hodnota, a č. , Anonymizováno, , zatímco jeho právo ke spornému pozemku respektoval. Nadto za situace, kdy již došlo ke zřízení katastru nemovitostí, kde si žalobce, práva znalá osoba, mohl kdykoli reálné poměry v lokalitě ověřit. Sám žalovaný, jak taktéž uvedl, naopak respektoval učiněné prohlášení a své povinnosti ke spornému pozemku plnil, zejména za sporný pozemek odváděl daň z nemovitých věcí a v rámci stavebního řízení se vyjádřil k záměru p. , jméno FO, vybudovat na jednom ze sousedních pozemků stavbu chaty, kdy žalobce naopak jako účastník tohoto stavebního řízení vůbec nebyl veden. Za nepoctivé pak žalovaný označil to jednání, jež s ním žalobce vedl v létě roku 2023. Namítl, že žalobce dne , datum, , v rámci telefonického rozhovoru, o němž on zpravil realitního agenta pana , Anonymizováno, , nejprve akceptoval, že sporný pozemek odkoupí za , částka, . Avšak následně, v rámci emailové komunikace, byť tehdy ještě stále používal termíny jako „od Vás koupím“ či „dohoda o prodeji Vašeho pozemku“, nejprve požadoval snížení kupní ceny na , částka, za 1 m2, a poté, co toto on (pozn. žalovaný) v emailu ze , datum, odmítl a trval na částce , částka, , již namítl vydržení a v této souvislosti začal hovořit o „dobré víře“. Tyto naposledy uvedené termíny však žalobce použil až v návaznosti na následně připravovaný odprodej sporného pozemku panu , jméno FO, , který zmařil formou návrhu na předběžné opatření, jemuž bylo vyhověno. S tím, že ani pan , jméno FO, o tom, kdo je vlastníkem sporného pozemku, neměl pochybnosti, jelikož jej o tom jednak informovali rodiče a jednak si vše ověřil v katastru nemovitostí.3. V souvislosti se zjišťováním skutkového stavu soud, ve smyslu § 132 o. s. ř., vycházel z důkazů označených níže, hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech:4. , jméno FO, , v procesním postavení svědkyně, vypověděla, že v chatové osadě v , Anonymizováno, mají chatu od roku 1980. Tato chata není situována v sousedství chaty žalobce, ale nachází se v její blízkosti. Svědkyně a její manžel svou chatu koupili od t. č. již zemřelého pana , Anonymizováno, , a právě v roce 1980 se seznámili i s rodinou žalobce. Svědkyně především s jeho manželko