12 C 174/2024-32 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované jako právní nástupce společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 20.533, , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 22,44 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdce na základě smlouvy uzavřené se žalovanou dne , datum, poskytl žalované peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši , částka, ve splátkách. Žalovaná uhradila pouze částku , částka, , dále již splátky nehradila a dne , datum, byla proto vyzvána k zaplacení celého úvěru. K postoupení pohledávek žalobkyni došlo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a žalovaná byla o tomto vyrozuměna. Před podáním žaloby žalobkyně žalované odeslala výzvu k zaplacení, žalovaná však žalobkyni nic neplnila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Skutečnost, že se , právnická osoba, , se sídlem v , adresa, /2006, IČ: , IČO, (dále jen „věřitel“) dne , datum, zavázal, že poskytne žalované peněžní prostředky v částce , částka, převodem na účet žalované a žalovaná se naopak zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit i s úroky ve splátkách, nebyla prokázána. Ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalovanou a věřitelem nebylo patrno, že by žalovaná projevila s jejím obsahem souhlas, když listina není žalovanou vlastnoručně podepsána. Souhlas žalované s obsahem smlouvy nebylo možné dovodit ani ve spojení s dalšími provedenými důkazy (kopie občanského průkazu žalované, výpis z běžného účtu žalované). Pakliže žalovaná měla právní jednání učinit prostřednictvím elektronických prostředků, z provedených důkazů nevyplývá, že žalobkyně ověřila totožnost žalované, a že takto řádně ztotožněná žalovaná skutečně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru podepsala. Proto nebylo možné uzavřít, že žalovaná učinila projev vůle ve smlouvě obsažený. Žalobkyně se k jednání dne , datum, nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout k tomuto tvrzení důkazy a o následcích nesplnění důkazní povinnosti.4. Z potvrzení o provedení transakcí ČSOB soud zjistil, že věřitel žalované dne , datum, poskytl peněžní prostředky v částce , částka, na účet č. , č. účtu, .5. Z výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že věřitel sepsal výzvu žalované k úhradě částky , částka, s odkazem na závazky vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, . Odeslání této výzvy k zaplacení žalobkyně neprokázala a jelikož se k jednání nedostavila, nebylo možné poskytnout jí poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout k tomuto tvrzení důkazy a o následcích nesplnění důkazní povinnosti.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovanou vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, .7. Z výzvy ze dne , datum, a poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k zaplacení pohledávek vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy a současně vyrozuměna o postoupení pohledávky. Dopis jí byl dne , datum, odeslán.8. Z dopisu ze dne , datum, a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána zástupcem žalobkyně k zaplacení. Dopis jí byl dne , datum, odeslán.9. Skutečnost, že žalovaná žalobkyni či věřiteli uhradila více než , částka, , nebyla žalovanou tvrzena.10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 odst. 1 tohoto zákona smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.12. Podle § 559 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.) každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.13. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.15. Podle § 2 písm. a) zákona č. 227/2000 Sb., zákon o elektronickém podpisu, elektronickým podpisem jsou údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené, a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě.16. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Soud na základě shora uvedeného nemohl učinit závěr, že mezi věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nebylo prokázáno, že žalovaná projevila vůli k přijetí závazků, které jsou obsaženy ve smlouvě o úvěru č. , hodnota, . V řízení však bylo prokázáno, že věřitel žalované v této souvislosti peněžní prostředky v částce , částka, žalované skutečně poskytl. Soud proto dospěl k závěru, že se ze strany žalované jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., které je povinna vydat žalobkyni, když pohledávka byla věřitelem žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná již v této souvislosti uhradila věřiteli částku , částka, . Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky , částka, (, částka, – , částka, ). Jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy, stal se dluh ve výši , částka, splatným dle § 1958 odst. 2 o. z. na výzvu. Žalobkyně prokázala, že žalovanou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od doručení vyzvala dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, . Dle § 573 o. z. platí domněnka dojití zásilky odeslané prostřednictvím držitele poštovní licence třetí pracovní den po odeslání. Výzva ze dne , datum, se tedy má za doručenou , datum, a žalovaná se ocitla v prodlení ke dni , datum, . Žalobkyně má dle § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ke dni , datum, činila 15 % ročně. Ve zbytku požadovaného peněžitého plnění, smluvního úroku a úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II).21. O nákladech řízení bylo dále rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když oba účastníci měli ve věci úspěch jen částečný, přitom úspěšnější ve sporu byla žalobkyně o 34,74 %. Soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil a přiznal žalobkyni právo na náhradu 34,74 % všech jejích účelně vynaložených nákladů, za které soud považuje odměnu za zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony právní služby (výzva k plnění, převzetí a příprava, sepis žaloby) dle § 14b a.t. á , částka, , 3 x režijní paušál po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. á , částka, , 21 % DPH z částky , částka, , tj. , částka, , zaplacený soudní poplatek , částka, . Veškeré účelně vynaložené náklady žalobkyně činily celkem , částka, . Žalobkyně má právo na zaplacení 34,74 % z této částky, tj. na zaplacení částky , částka, .22. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o. s. ř.