16 C 38/2024-18 — Okresní soud v Nymburce

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky a příslušenství specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu dlužného pojistného podle pojistné smlouvy [číslo] za období od [datum] do [datum]. 3. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvou [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala počínaje dnem [datum] poskytnout žalovanému na dobu neurčitou pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a žalovaný se zavázal za to platit roční pojistné 3 868 Kč (po slevě 2 % za propojištěnost), hrazené čtvrtletně po částkách 967 Kč vždy k 17. dni v měsíci příslušného čtvrtletí. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. 4. V řízení nebylo tvrzeno (ani prokázáno), že by žalovaný pojistné za předmětné období zaplatil. 5. Soud shledal žalobou uplatněný nárok důvodný. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), ve spojení s § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále též„ ZPO“). Na základě ní byl žalovaný povinen platit žalobkyni sjednané pojistné. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil, proto za dobu trvání pojištění dluží žalobkyni pojistné (§ 13 odst. 2 ZPO). Protože žalovaný pojistné v dohodnuté lhůtě splatnosti nezaplatil (§ 1958 odst. 1 o. z.), dostal se dnem následujícím po lhůtě splatnosti do prodlení (§ 1968 o. z.), v důsledku čehož je povinen zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty představuje podle § 137 o. s. ř. soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč ve výši 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba dle § 14b odst. 1 bod. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též„ AT“)), tři režijní paušály za tyto úkony právní služby po 100 Kč ve výši 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušálu ve výši 189 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. 7. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení, platební místo náhrady nákladů řízení pak k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.