16 C 60/2024-17 — Okresní soud v Nymburce

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř., když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky a příslušenství specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu porušení podmínek povoleného přečerpání běžného účtu vedeného žalobkyní pro žalovaného č. [bankovní účet]. 3. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný, zastoupený svým zákonným zástupcem [jméno] [příjmení], uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o [anonymizováno] plus kontu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného účet č. [bankovní účet] (prokázáno uvedenou smlouvou). Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o kontokorentu [číslo], na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému k jeho účtu č. [bankovní účet] neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 7 000 Kč, úročený 18,9 % ročně, a žalovaný se zavázal zajistit na účtu měsíční příjem alespoň 50 % úvěrového limitu; účastníci si dále ujednali tyto poplatky: poplatek za výzvu k uhrazení dlužné částky 500 Kč a za výzvu ke splnění smluvních podmínek 150 Kč; nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro kontokorent (prokázáno uvedenou smlouvou a předsmluvními informacemi). Podle článku 9.2 obchodních podmínek, v případě prodlení žalovaného s placením tohoto či jakéhokoliv jiného úvěru sjednaného s žalobkyní je žalobkyně oprávněna kdykoli žalovanému adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které žalobkyně žalovanému poskytne 30 dní k jejich uhrazení, a pokud tak žalovaný neučiní, je žalobkyně oprávněna jistinu veškerých úvěrů s ní sjednaných zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení (prokázáno uvedenými obchodními podmínkami pro kontokorent). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit 7 000 Kč, který žalovaný zcela vyčerpal, ale nezajistil na svém účtu kreditní obrat minimálně ve výši 50 % limitu kontokorentu, proto byl na neplnění podmínek poskytnutí kontokorentu upozorněn dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], v nichž byl současně vyzván k úhradě dluhu (prokázáno uvedenými dopisy). Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně dluh neuhradil, ke dni [datum] dlužil 9 360,89 Kč, proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum] (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Dluh žalovaného činí ke dni [datum] na jistině 7 000 Kč, na úroku 1 375 Kč, na úroku z prodlení 616,58 Kč a na poplatcích 1 650 Kč (prokázáno platební historií). 4. V řízení nebylo tvrzeno (ani prokázáno), že by žalovaný žalobou uplatněný nárok uhradil. 5. Soud shledal žalobou uplatněný nárok důvodný. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o účtu podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), a následně dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2665 o. z. ve spojení s § 2395 o. z., na základě níž byl žalovanému poskytnut formou úvěrového rámce tzv. revolvingový úvěr. Žalovanému tím vznikla povinnost vrátit žalobkyni čerpaný úvěr i s úrokem. Žalovaný však své povinnosti z úvěrové smlouvy neplnil řádně a včas, když nezajistil na účtu měsíční příjem alespoň 50 % úvěrového limitu, proto žalobkyně v souladu s ujednáním (po marné výzvě k úhradě) úvěr zesplatnila. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni jistinu 7 000 Kč, jakož i poplatky za zaslané upomínky ve výši 1 650 Kč (z toho 3 po 500 Kč a 1 po 150 Kč), rovněž je povinen platit sjednaný úrok. Tím, že žalovaný nezaplatil ve lhůtě splatnosti, dostal se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.), a je povinen zaplatit z jistiny a poplatků rovněž i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. Ty představuje podle § 137 o. s. ř. soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč ve výši 600 Kč (převzetí zastoupení, žaloba a předžalobní výzva dle § 14b odst. 1 bod. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále též„ AT“), tři režijní paušály za tyto úkony právní služby po 100 Kč ve výši 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT) a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušálu ve výši 189 Kč, celkem tedy 1 489 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě byl žalobou uplatněn nárok nepřevyšující 50.000 Kč, který žalobkyně podává opakovaně (jen u zdejšího soudu jsou vedena obdobná řízení ve věcech sp. zn. 12 C 294/2022, 10 C 195/2022, 5 C 39/2022), navíc v daném případě žalovaný průběžně nehradil, nebylo tak třeba podrobněji vypisovat jednotlivé úhrady a jejich použití; z uvedených důvodů lze žalobu považovat za formulářovou. 7. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení, platební místo pro náhradu nákladů řízení pak k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.