5 C 46/2024-16 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení finančního plnění zahrnujícího částku jistiny ve výši , částka, a smluvního úroku ve výši 40% z jistiny v kapitalizované výši , částka, s příslušenstvím. Žalobu pak odůvodnila zejména tím, že s žalovanou prostředky na dálku (přes internet) uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , adresa, ze dne , datum, . Žalovaná nejprve na internetových stránkách žalobkyně - www.rerum.cz, provedla registraci s tím, že její totožnost byla ověřena jednak fotokopií občanského průkazu, jednak prostřednictvím bankovního převodu , částka, z jejího účtu. V rámci kontraktačního procesu si žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované kontrolou měsíčního příjmu přes bankovní výpisy a lustrací ve veřejně dostupných databázích a došla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Na podkladě smlouvy o spotřebitelskému úvěru proto žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to dne , datum, převodem na její účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala úvěr ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ve výši , částka, uhradit nejpozději do , datum, . Žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, ačkoliv byla o zaplacení opakovaně upomínána. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně. Žalobkyni tak za období od , datum, do , datum, , kdy byla odeslána předžalobní výzva k plnění, vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, . Uplatněný nárok tedy celkem , částka, (7.000,- + 2.800,- + 1.855,-). Jako příslušenství je uplatňován úrok z prodlení jdoucí z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř.4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Za rozhodující pro právní posouzení této věci považoval soud skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o ochraně spotřebitele. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).10. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav věci:Mezi účastníky byla uzavřena prostředky komunikace na dálku (po internetu) smlouva o spotřebitelském úvěru č. , adresa, ze dne , datum, na dobu neurčitou (listina označená jako „smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, “). Totožnost žalované byla ověřována jednak fotokopií občanského průkazu č. , tel. číslo, , jednak přes bankovní identitu, a to převodem , částka, z jejího účtu č. , č. účtu, . Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut tzv. revolvingový úvěr s limitem až do výše , částka, s tím, že dne , datum, bude poskytnut úvěr ve výši limitu. Úvěrovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny poskytnuté na základě této smlouvy dosahovala maximální výše limitu. Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Dále se strany dohodly, že úvěr bude splácen měsíčními splátkami vždy nejpozději k 19. dni příslušného měsíce včetně sjednaného úroku. Pro případ prodlení po dobu dvou kalendářních měsíců nebo delší se bez dalšího stává splatný celý dluh (článek VI. odst. 6.2. smlouvy). Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované lustrací ve veřejně přístupných evidencích (nebylo však žalobkyní nijak prokázáno) a také z žalovanou předložených výpisů z jejího účtu za období 6,7,8/2022 a výplatních pásek za květen a červenec 2022. Z žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná je u zaměstnavatele Manpower , právnická osoba, . zaměstnána od září 2022 (!) a svůj měsíční příjem uvedla ve výši , částka, . Tyto skutečnosti jsou však v rozporu s tím, co vyplynulo z předložených výplatnic – v květnu 2022 měla žalobkyně čistý příjem pouze ve výši , částka, a v měsíci červenci 2022 ve výši , částka, . Současně nelze přehlédnout, že z výpisů z bankovního účtů je zřejmé, že žalovaná není po příjmové stránce, kterou si nadstandardně vylepšovala dalšími spotřebitelskými úvěry vůbec zajištěna a nemá žádnou finanční rezervu. V souzené věci tedy soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Žalobkyně navíc žádným způsobem neprovedla analýzu finančního rozpočtu žalované. Nezjišťovala, jaké má žalovaná skutečné výdaje (inkaso, nájem, výdaje na stravu). Tyto skutečnosti samy o sobě svědčí o tom, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet, a to vzhledem k výši existujících dluhů a jejím nedostatečným měsíčním příjmům. Pokud by žalobkyně postupovala odborně a s řádnou péčí, neměla žalované úvěr poskytnout. Primárním smyslem povinnosti věřitele posuzovat úvěruschopnost dlužníka, je právě ochrana individuálního spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ostatně o skutečnosti, že žalovaná nebyla schopna úvěr splácet svědčí i to, že žalobkyně dne , datum, úvěr pro opakované porušení smluvních podmínek zesplatnila (žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila). Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, a potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, má soud prokázáno, že uvedeného dne byla ve prospěch účtu žalované připsána od žalobkyně částka , částka, .11. S ohledem na výše uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. V řízení pak bylo prokázáno, že částku , částka, žalovaná skutečně obdržela a je tak povinna ji žalobkyni vrátit. Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaná na tento svůj dluh cokoliv zaplatila. Rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění jistiny úvěru v rámci předžalobní výzvy ze dne , datum, , a to ve lhůtě nejpozději do 3 dnů od doručení výzvy. Žalovaná však na tuto výzvu nijak nereagovala, čímž konkludentně akceptovala žalobkyní navrženou dobu plnění. Lze tedy uzavřít, že za této situace nevznikl mezi účastníky spor o přiměřenou dobu plnění (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Dle domně