9 C 37/2024-155 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala určení, že žalovaná není dědicem zůstavitele , jméno FO, , narozeného , datum, , zemřelého , datum, (dále jen „Zůstavitel“). Žalobkyně uvedla, že zdejší soud dne , datum, rozhodl notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , jako soudní komisařkou pověřenou k projednání dědictví po Zůstaviteli, usnesením tak, že uložil žalobkyni podat proti žalované, jakožto dědičce ze zákona, žalobu na určení, že žalovaná není dědicem Zůstavitele, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. Dále žalobkyně uvedla, že Zůstavitel sepsal dne , datum, závěť a listinu o vydědění, na základě závěti svědčí dědické právo žalobkyni, žalovaný byla Zůstavitelem výslovně vyděděna. Žalovaná v průběhu pozůstalostního řízení namítla neplatnost závěti a listiny o vydědění, neboť podle žalované nebyl Zůstavitel ke dni , datum, z důvodu nepříznivého zdravotního stavu schopen listinu vlastnoručně podepsat. Tyto námitky žalobkyně zcela odmítla, neboť allografní závěť byla sepsána za účasti tří svědků a splňuje veškeré náležitosti; svědkem sepisu závěti byla , jméno FO, , matka Zůstavitele, , právnická osoba, a , jméno FO, , otčím žalobkyně, který ve vztahu k ní není osobou blízkou. Ke vztahu žalobkyně a pana , jméno FO, žalobkyně dále uvedla, že nikdy nevedli společnou domácnost, žalobkyně od roku 2005 do roku 2011 studovala na vysoké škole v Praze a bydlela na koleji, v roce 2010 v rámci studia absolvovala jeden semestr ve Francii. Po ukončení studia bydlela žalobkyně v Praze, v letech 2012 až 2018 žila a pracovala v Německu a od července 2018 bydlí v Milovicích se svým současným manželem. Matka žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, prodala svůj byt , datum, a od té doby žije ve společné domácnosti s panem , jméno FO, na adrese , adresa, . Žalobkyně a pan , jméno FO, nejsou osobou blízkou, pan , jméno FO, se nikdy nepodílel na výchově žalobkyně, nestaral se o ni. , jméno FO, je od roku 2022 manželem matky žalobkyně, což je dle žalobkyně jediné, co ji s panem , jméno FO, spojuje, jinak nemají nic společného, v rovině mezilidských vztahů spolu nevychází, resp. svou vzájemnou přítomnost nevyhledávají a jsou si zcela odcizeni, jejich vztah je čistě formální. Mezi žalobkyní a panem , jméno FO, tak nelze hovořit o osobě blízké, která by újmu nastalou druhé osobě považovala jako újmu vlastní. Žalobkyně se s panem , jméno FO, nestýká proto, aby se viděli oni dva, ale proto, aby žalobkyně viděla svou matku.2. V průběhu řízení po sdělení předběžného právního názoru soudu a po poskytnutí poučení žalobkyně změnila svůj žalobní návrh tak, že se nově domáhala určení, že žalobkyni svědčí dědické právo po Zůstaviteli ze závěti sepsané Zůstavitelem dne , datum, . Soud usnesením tuto změnu žaloby připustil.3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, neboť závěť Zůstavitele a listina o vydědění jsou neplatné, a žalobkyni proto nesvědčí dědické právo po Zůstaviteli. K důvodům neplatnosti závěti žalovaná uvedla, že listina nebyla podepsána vlastnoručně Zůstavitelem bez pomoci jiné osoby, a to z důvodu nepříznivého zdravotního stavu Zůstavitele. Listina navíc nemá zákonem požadované náležitosti, a to z důvodu zrakového postižení Zůstavitele, a dále proto, že dva ze tří svědků jsou osobami blízkými žalobkyni, jakožto závětní dědičce. Konkrétně , jméno FO, je babičkou žalobkyně, , jméno FO, je manželem matky žalobkyně, tedy jejím nevlastním otcem (žili spolu několik let ve společné domácnosti na různých adresách, mimo jiné také v obci , adresa, ; jejich vztah nebyl pouze formální, jak se žalobkyně snaží tvrdit). Závěť je proto dle žalované neplatná, navíc dle jejího přesvědčení jednal Zůstavitel při podpisu závěti v duševní poruše - Zůstavitel trpěl dlouho před smrtí vážnými zdravotními problémy, včetně problémů psychických (již od roku 2014), užíval léky na schizofrenii, dále trpěl onemocněním zraku (přechodně nezvládal číst, trpěl dvojím viděním a výpadky zorného pole), třesem horních končetin, ztrátou paměti, bylo mu rovněž diagnostikováno onkologické onemocnění, konkrétně tumor v týlním laloku mozku, měl poruchy paměti a orientace. O špatném zdravotním stavu Zůstavitele v době sepisu závěti pak dle žalované svědčí rovněž skutečnost, že dne , datum, se k Zůstaviteli měla dostavit notářka, ale pro jeho zdravotní stav byl úkon odmítnut. Ke vztahu žalobkyně a pana , jméno FO, pak žalovaná uvedla, že jejich vztah je klasickým švagrovstvím, tedy jedná se o vztah mezi dvěma blízkými osobami. Žalobkyně a pan , jméno FO, se běžně stýkají při návštěvách, oslavách, vzájemně si přejí, předávají si dárky. , jméno FO, vedl žalobkyni k oltáři, byl na její promoci, vzájemně si tykají, říkají si křestními jmény , právnická osoba, žalobkyně oslovují pana , jméno FO, „dědo“. Jedná se tak o zákonem definovaný klasický švagrovský vztah.4. Z úmrtního listu Zůstavitele soud zjistil, že Zůstavitel zemřel dne , datum, , vypravitelem pohřbu byla jeho sestra , jméno FO, .5. Z protokolu o předběžném šetření ze dne , datum, , který je součástí pozůstalostního spisu Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že sestra Zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, mimo jiné prohlásila, že Zůstavitel zanechal allografní závěť, která byla vyhotovena na počítači a vytištěna panem , právnická osoba, , narozeným , datum, , který je zároveň jedním ze svědků závěti; dále svědkem závěti byla matka Zůstavitele , jméno FO, a pan , jméno FO, , narozený , datum, , , adresa, . Z protokolu o zjištění stavu a obsahu listiny ze dne , datum, , včetně příslušné listiny - závěti ze dne , datum, , pak bylo soudem zjištěno, že dle prohlášení sestry Zůstavitele , tituly před jménem, , jméno FO, byl , jméno FO, (svědek závěti) švagrem Zůstavitele, při sepisu závěti nebyl Zůstavitel osobou se žádným smyslovým postižením, nebyl nevidomý a mohl číst a psát. Svědkem závěti byla , jméno FO, , narozená , datum, , bytem , adresa, , , právnická osoba, , narozený , datum, , bytem , adresa, , a , jméno FO, , narozený , datum, , bytem , adresa, . Závětí odkázal Zůstavitel veškerý svůj movitý a nemovitý majetek žalobkyni s tím, že pokud by nemohla v době jeho smrti dědit, pak jejím potomkům. Zároveň Zůstavitel vydědil žalovanou, jakožto svou dceru, protože mu neposkytla potřebnou pomoc v nouzi a neprojevovala o něho dlouhodobě zájem, jaký by jako dcera projevovat měla (po celou dobu jeho vážné nemoci mu nijak nepomáhala, neposkytla mu žádnou pomoc a nechala veškerou péči a starost v jeho nemoci na jeho matce paní , Anonymizováno, , jméno FO, , ačkoli jí je již 89 let). Zároveň Zůstavitel v závěti uvedl, že se o něho žalovaná dlouhodobě nezajímá, nemá na ni žádný kontakt, ten mu nikdy nepředala; naposledy s ní mluvil v roce 2011, od té doby se mu neozvala ani ho nijak nekontaktovala.6. Usnesením soudního komisaře ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla žalobkyně odkázána na podání žaloby proti žalované na určení, že žalovaná není dědicem Zůstavitele, a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .7. Z oddacího listu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně a pan , jméno FO, , narozený , datum, , uzavřeli manželství dne , datum, .8. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že je matkou žalobkyně a sestrou Zůstavitele, žalovaná je dcerou Zůstavitele. Svědkyně velmi negativně vnímala a hodnotila matku žalované i žalovanou samotnou. Svědkyně je od roku 2022 vdaná, jejím manželem je pan , jméno FO, . S manželem se znají od roku 2008, v zimě 2008 si společně koupili dům k rekonstrukci, společnou domácnost vedou od poloviny roku 2012, a to právě ve společně zakoupeném domě v Hrubém , adresa, , v němž bydlí doposud. Žalobkyně studovala na vysoké škole, bydlela na koleji (domů do , adresa, jezdila na víkendy), v rámci studia byla na studijním pobytu ve Francii, a to pravděpodobně v roce 2010. Po ukončení studia bydlela žalobkyně v Praze a následně žila a pracovala v Mnichově (zřejmě od roku 2011, 2012 nebo 2013). Zpět do České republiky se žalobkyně vrátila v roce 2017, z důvodu nemoci několik týdnů bydlela u svědkyně (své matky) a jejího manžela v Hrubém , adresa, . Poté žalobkyně poznala svého současného manžela, od té doby bydlí společně. Svědkyně byla se žalobkyní po celou dobu v kontaktu, vzájemně se navštěvovaly, svědkyně pomáhá žalobkyni s dětmi. Žalobkyně svědkyni navštěvuje v jejím bydlišti přibližně jednou za měsíc nebo dva, v době návštěv žalobkyně je manžel svědkyně někdy přítomen, někdy ne (manžel svědkyně často pracuje na zahradě); nikam pryč z důvodu návštěvy žalobkyně neodjíždí. Dle svědkyně si její manžel cestu k žalobkyni, jakožto její dceři, nikdy nenašel, neboť v době, kdy se svědkyně poznala se svým současným manželem, byla již žalobkyně dospělá (bylo jí 27 let, pan , jméno FO, se na výchově žalobkyně nijak nepodílel). Vztah pana , jméno FO, k žalobkyni svědkyně vnímá jako „studený“, pan , jméno FO, nemá ž