10 C 208/2025-20 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne , datum, , se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uplatněný nárok žalobkyně odůvodnila tak, že, z pozice vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, v obci a k. ú. , Jméno žalovaného B, (dále jen „Pozemek“), se žalovaným, oproti podpisu smlouvy ze dne , datum, , sjednala nájem Pozemku. Za užívání Pozemku se pak žalovaný, z titulu sjednaného nájmu, žalobkyni zavázal platit roční nájemné, jehož původní výše byla sjednána na částku , částka, . Nicméně s výhradou, že pro jeden každý rok je žalobkyně oprávněna částku nájemného navýšit, při zohlednění indexu spotřebitelských a životních nákladů za 12 měsíců předcházejícího roku. S tím, že pro rok 2025 žalobkyně nájemné stanovila částkou , částka, splatnou k , datum, , o čemž žalovaného k , datum, informovala cestou splátkového kalendáře, a následně, při zohlednění inflace za rok 2024, již vyměřené nájemné navýšila o dalších , částka, splatných k , datum, , o čemž žalovaného dodatečně, k , datum, , informovala cestou splátkového kalendáře. Žalovaný nicméně, navzdory předžalobní výzvě dodatečně zaslané k , datum, , nezaplatil ničeho.2. Oba účastníci souhlasili s vyřízením věci bez nařízení jednání, žalobkyně výslovně, žalovaný formou fikce, ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., neboť se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil, proti vyřízení věci bez nařízení vznáší jakékoliv námitky. Soud proto dle §115a o. s. ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla žalovanému doručena spolu s uvedenou výzvou dne , datum, . K žalobě samotné se žalovaný taktéž nevyjádřil, nenamítal tedy ani existenci, byť i dílčích úhrad dlužných plnění.3. Z předložených listin soud, za podmínek § 115a o. s. ř, vzal za prokázané:4. Oproti podpisu „Nájemní smlouvy č. , hodnota, “ ze dne 10./, datum, , se žalobkyně zavázala žalovanému přenechat k užívání Pozemek (čl. I.1), a to na dobu neurčitou, počínaje od , datum, (čl. VI.1). Za užívání Pozemku se žalovaný žalobkyni zavázal platit roční nájemné ve výši , částka, , se splatností stanovenou do 16. 1. jednoho každého roku předem (čl. III.1). Výši zde označeného nájemného byla žalobkyně, počínaje od roku 2019, oprávněna každý rok upravit, při zohlednění indexace spotřebitelských cen a životních nákladů, dle dat , právnická osoba, . O úpravě výše nájemného se žalobkyně zavázala žalovaného informovat doporučeným dopisem (čl. III.1). Splatnost částky „navýšeného nájemného“ byla stranami sjednána k dubnu jednoho každého roku (čl. III.7). Ke textu předložené smlouvy byly připojeny přílohy, jmenovitě situační nákres a splátkový kalendář pro rok 2018.5. Formou dopisu, datovaného k , datum, , žalobkyně žalovanému zaslala splátkový kalendář na rok 2025, kdy výši nájemného určila částkou , částka, , splatnou k , datum, . Text splátkového kalendáře je připojen jako příloha.6. Formou dopisu, datovaného k , datum, , žalobkyně žalovanému zaslala splátkový kalendář na rok 2025, se zohledněním inflace, kdy výši nájemného určila částkou , částka, , splatnou k , datum, . Text splátkového kalendáře je připojen jako příloha.7. K úhradě nárokovaného plnění žalobkyně žalovaného vyzvala nejprve upomínkami z 18. 2. a , datum, (co do částky , částka, ) a na konec předžalobní upomínkou ze , datum, (co do částky , částka, ).8. Naposledy žalovaného, cestou předžalobní výzvy z , datum, , k úhradě nárokovaného plnění vyzval zástupce žalobkyně, a to cestou e-mailu z , datum, a poštovní zásilky, jež byla, dle předložené dodejky, vhozena do poštovní schránky v místě trvalého bydliště žalovaného.9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.11. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. Po právní stránce soud shledal uplatněný nárok důvodným. Žalobkyně se žalovaným, ve smyslu § 2201 o. z. ve spojení s § 2202 odst. 1 o. z., sjednali, stran užívání Pozemku ze strany žalovaného, závazek odpovídajícího nájmu nemovité věci. Za tato užívání se žalovaný, za podmínek daných § 2217 odst. 1 o. z., zavázal žalobkyni platit roční nájemné splatné jednak k 16. 1. jednoho každého roku předem, a jednak k dubnu jednoho každého roku, pokud jde o částku dodatečného navýšení o příslušnou indexaci. Ani částku nájemného splatného k , datum, (, částka, ) a ani částku dodatečné indexace (, částka, ), o jejíž výši byl informován zvlášť zaslaným dopisem, nicméně žalovaný k předepsaným datům nezaplatil. Vinou této skutečnosti se žalovaný, ve smyslu § 1968 o. z., ocitl v prodlení. V důsledku nastanuvšího prodlení také žalobkyni, počínaje od , datum, , resp. , datum, , ve smyslu § 1970 o. z., svědčí též právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Lhůtu k zaplacení soud stanovil, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., jako zákonnou, 3 denní.16. O nákladech řízení rozhodl soud, s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalobkyni přiznal právo na jejich náhradu, neboť tato v řízení v plném rozsahu uspěla. Tarifní hodnotu jednoho úkonu právní služby poskytnutého ve věci, , částka, , soud, s přihlédnutím k povaze nárokovaného plnění, určil dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“). Náhrada nákladů žalobkyně v konkrétním případě zahrnuje dílčí náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a dílčí náhradu za zastupování advokátem. Náhrada za zastupování sestává z (i.) odměny za 3 úkony právní služby po , částka, , ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), (ii.) 3 paušálních náhrad po , částka, za jeden každý úkon právní služby, ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. - 3 x , částka, , to vše navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 %, celkem o , částka, , jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkem tak výše náhrady nákladů řízení činí , částka, . Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud určil s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonnou, 3 denní. Náhradu nákladů řízení je žalovaný, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř., povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.