12 C 244/2025-81 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 60 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované přenechala peněžní prostředky ve výši , částka, . K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím zprostředkovatele , právnická osoba, (dále jen „zprostředkovatel“), na webové stránce , Anonymizováno, , přičemž mezi žalobkyní a zprostředkovatelem byla uzavřena smlouva o spolupráci. Smlouva o zápůjčce mezi účastníky byla uzavřena zadáním unikátního vygenerovaného kódu zaslaného účastníkům, totožnost žalované byla ověřena telefonicky. Před poskytnutím zápůjčky prověřila žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že měl k dispozici 3 výpisy z bankovního účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , na základě čehož dospěla k závěru, žalovaná má příjem ve výši , částka, měsíčně a zůstatek účtu se pohybuje v kladných hodnotách. Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku a v Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem. Peněžní prostředky byly žalované zaslány bezhotovostním způsobem tak, že nejprve žalobkyně zaslala tyto na bankovní účet zprostředkovatele, který je, po odečtení své odměny ve výši , částka, zaslal na bankovní účet žalované. Žalovaná uhradila pouze 8 splátek, tj. celkem , částka, , čímž porušila své povinnosti ze smlouvy a pohledávka se stala splatnou ke dni , datum, . Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně svůj dluh nezaplatila.2. Podáními ze dne , datum, a , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět pro požadavek na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, kapitalizovaného ve výši , částka, , a to s odůvodněním, že žalovaná uhradila dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku 2.000 Kč, dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, , což doložila výpisy z běžného účtu.3. Soud rozhodl dle ustanovení § 96 odst. 1,2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.4. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdila, že jí zprostředkovatel vyplatil pouze částku , částka, a na tuto již ke dni , datum, uhradila částku 37. , částka, . Namítala, že se jedná o spotřebitelský úvěr a před uzavřením smlouvy nebyla řádně posuzována úvěruschopnost. Dále namítala, že parametry smlouvy jsou nemravné a nejasné a výše RPSN v rozporu s dobrými mravy.5. Ze smlouvy o spolupráci ze dne , datum, , smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , akceptace a e-mailové komunikace soud zjistil, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník se prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , kterou provozuje zprostředkovatel, dohodly o poskytnutí zápůjčky , částka, , která bude vrácena ve 36 měsíčních splátkách po , částka, , tj. celkem , částka, , s tím, že smluvní úrok činí 60 % ročně.6. Z karty dlužníka, výpisu z účtu žalované za období , datum, do , datum, a výpisu z centrální evidence exekucí ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná k tomuto dni nebyla evidována v registru exekucí a ke dni , datum, činil zůstatek na jejím účtu , částka, a ke dni , datum, činil zůstatek , částka, . V měsíci listopadu 2023 byly ve prospěch účtu žalované připsány platby od zprostředkovatele ve výši , částka, a od , Anonymizováno, , právnická osoba, . ve výši , částka, .7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou dle § 142a o.s.ř. odeslanou dne , datum, prostřednictvím , právnická osoba, .8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 zákona č. , občanský zákoník (dále jen „“), a to za účasti zprostředkovatele, s nímž žalobce uzavřel smlouvu o zprostředkování podle § 2445 a násl. o. z. Na vztah mezi účastníky dopadají i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť při uzavírání smlouvy o zápůjčce sice žalobkyně nevystupovala jako poskytovatel ve smyslu § 7 zákona o spotřebitelském úvěru, nicméně podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí mj. i peněžitá zápůjčka, jež byla spotřebiteli zprostředkována. V uvedeném smluvním vztahu pak společnost , právnická osoba, vystupovala jako zprostředkovatel podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru, a proto i v tomto případě je potřeba postupovat podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a hodnotit, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, která v posuzovaném smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel (§ 419 o. z.). Tento závěr vychází i z judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 1422/22).9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, přenechala prostřednictvím zprostředkovatele žalované peněžní prostředky v částce , částka, . Žalobkyně však prostřednictvím zprostředkovatele neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak to ukládá zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). V daném případě se žalobkyně spokojila s negativním výsledkem lustrací žalované v centrální evidenci exekucí a s údaji, které zjistila z bankovního účtu žalované, avšak nevyvodila z těchto údajů náležité závěry. Pakliže žalovaná již v listopadu 2023 obdržela na účet platby o poskytovatelů nebankovních půjček, existovaly pochybnosti, zda žalovaná bude v této situace schopna splácet další závazky, když její zůstatek na účtu činil ke dni , datum, pouze částku , částka, . Žalobkyně nikterak blíže nezkoumala výdaje žalované např. na vyživovací povinnosti a náklady na bydlení. Smlouvu o zápůjčce ze dne , datum, soud proto posoudil jako absolutně neplatné právní jednání.14. Na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském tedy žalobkyně přenechala žalované peněžní prostředky v částce , částka, a žalovaná žalobkyni plnila celkem částku , částka, . Žalobkyně má proto ve smyslu ustanovení § 2993 o. z. a § 87 odst. 1, věta třetí o. z. právo na zaplacení částky , částka, (, částka, – , částka, ). Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, . Závazek žalované se stal splatným dne , datum, , neboť žalovaná byla v souladu s ust. § 1958 odst. 2 o. z. v předžalobní upomínce odeslané prostřednictvím , právnická osoba, dne , datum, vyzvána k zaplacení ve lhůtě 10 dnů. Zásilka odeslaná žalobkyní došla žalované ve smyslu ust. § 573 o. z. dne , datum, . Lhůta k plnění tedy uplynula dne , datum, . Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit z přiznané částky zákonný úrok z prodlení od , datum, , neboť od této doby byla žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platn