12 C 266/2025-36 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení pohledávky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce , právnická osoba, . (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému úvěrový rámec , částka, čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal hradit splátky úvěru v minimální výši 2 % z vyčerpané částky, však smluvní ujednání porušoval a následkem bylo zesplatnění pohledávek ke dni , datum, . Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne , datum, žalobkyni, kdy činila dlužná jistina částku , částka, , poplatky ve výši , částka, a kapitalizované úroky z úvěru ve výši , částka, a kapitalizované úroky z prodlení ve výši , částka, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a vydání a používání kreditní karty č., hodnota, ze dne , datum, ve spojení s dispozicí ke smlouvě soud zjistil, že věřitel a žalovaný se písemně dohodli, že věřitel poskytne žalovanému peněžní prostředky do výše , částka, , přičemž žalovaný tyto bude čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem, příjmením a rodným číslem a zavázal se vrátit poskytnuté prostředky, zaplatit úroky a poplatky ve splátkách ve výši 2% z čerpaného úvěru.4. Ze žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl ke svým poměrům, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstnán a jeho čistý měsíční příjem činí , částka, , žádné děti nevyživuje, jeho náklady činí , částka, , nemá srážky ze mzdy ani splátky.5. Z posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že věřitel před uzavřením smlouvy disponoval údaji o příjmu žalovaného ve výši , částka, s tím, že byl ověřen dokladem o příjmu, příjmem domácnosti , částka, , a splátkou ve výši , částka, měsíčně na úvěr v celkové výši , částka, .6. Z potvrzení o příjmu soud zjistil, že zaměstnavatel žalovaného ke dni , datum, potvrdil příjem žalovaného za 1 měsíc ve výši , částka, čistého s tím, že žalovaný je zaměstnán od , datum, .7. Z výpisu ke kreditní kartě a z platební historie soud zjistil, že věřitel evidoval, že ke dni , datum, žalovaný prostřednictvím kreditní karty vyčerpal peněžní prostředky ve výši , částka, . V období od , datum, do , datum, věřitel evidoval splátky žalovaného v celkové výši , částka, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy ke smlouvě, dohody a potvrzení o úplatě a oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka věřitele za žalovaným byla dne , datum, postoupena žalobkyni a žalovanému to bylo oznámeno věřitelem dne , datum, .9. Z dopisu dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalovaného vyzval k plnění s upozorněním na podání žaloby.10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).13. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2)14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 588 o z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. V daném případě soud nemohl než uzavřít, že věřitel nedostál povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nijak neprokázala, že by věřitel jakkoliv zjistil a ověřil pravidelně se opakující běžné výdaje žalovaného, jeho absenci v dostupných registrech dlužníků a vedených exekucí. Přitom již na základě svých zjištění musela získat pochybnosti, zda žalovaný bude schopen úvěr ve výši , částka, , když jeho úvěrové zatížení je značné a jeho stávající splátkové zatížení činí cca , částka, . Žalobkyně se nedostavila k nařízenému jednání, sama se tak vzdala možnosti být soudem poučena podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o potřebě navrhnout k těmto tvrzením důkazní návrhy, případě důkazy předložit a o následcích nesplnění těchto povinností. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi věřitelem a žalovaným je proto neplatná, když k této skutečnosti je soud povinen přihlížet v souladu s ust. § 588 občanského zákoníku i bez návrhu, neboť takovéto jednání věřitele (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.18. Na základě shora uvedených skutkových zjištění o tom, že věřitel žalovanému poskytl na základě neplatné smlouvy o úvěru prostředky ve výši , částka, . Tyto prostředky je žalovaný ve smyslu ust. § 2993 o. z. povinen žalobkyni, které byla pohledávka věřitelky postoupena v souladu s ust. § 1879 o. z., vrátit. Žalovaný uhradil z titulu smlouvy o úvěru již částku , částka, . Tedy již veškeré poskytnuté peněžní prostředky uhradil. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamíl.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný byl ve věci zcela úspěšný, avšak mu náklady řízení nevznikly. Soud tedy nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému účastníkovi.