12 C 297/2025-28 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 7,19 % ročně z částky , částka, od. , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru a o stavebním spoření, na základě které byly žalovanému dne , datum, poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, což řádně neplnil a úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni , datum, . Žalobkyně dále tvrdila, že ke dni podání žaloby činil dluh žalovaného na jistině částku , částka, , kapitalizovaný úrok z úvěru za období od , datum, do , datum, částku , částka, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, částku , částka, . Žalobkyně před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala. Žalovaný uhradil splátky v celkové výši , částka, .2. Žalovaný k žalobě uvedl, že úvěr od žalobkyně si vzal na opravu domu ve vlastnictví 3. osoby, avšak v roce 2021 přišel o možnost bydlení v tomto domě. V současné době se nachází v dlouhodobé pracovní neschopnosti, nic nevlastní, bydlí v nájme a hradí nájemné , částka, a elektřinu , částka, . Na úhradu pohledávky žalobkyně mu nic nezbývá.3. Podle § 153a odst. 1 až 3 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).4. Podle § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.5. Soud výrokem I. zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, který žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný neuvedl žádné konkrétní okolnosti pro svoji obranu proti žalobě. Soud však dospěl k závěru, že je nutné přihlédnout i k § 153a odst. 2 o. s. ř., kdy je vyloučeno vydání rozsudku pro uznání ve věcech, v nichž nelze uzavřít smír. S ohledem na povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda před uzavřením smlouvy o úvěru byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána s odbornou péčí, dospěl soud k závěru, že není vydání rozsudku pro uznání v tomto případě přípustné. Soud proto návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání zamítl.6. Ze smlouvy o úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, za účelem financování bytových potřeb formou převodu na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal platit úrok ve výši 4,35 % ročně. Úvěr se žalovaný zavázal hradit v měsíčních splátkách ve výši , částka, .7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta a žádosti o úvěr soud zjistil, že žalobkyně ke dni , datum, disponovala informacemi o příjmu žalovaného ve výši , částka, , dále žalovaný uvedl, že jeho povinné měsíční výdaje (výživné, srážky ze mzdy, léky) činí , částka, a nájem , částka, měsíčně. Žalobkyně za využití statistických údajů stanovila výdaje žalovaného na částku , částka, měsíčně. Dále žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že bydlí v nájmu, žije v domácnosti s jednou další osobou bez vlastního příjmu a nemá žádné srážky ze mzdy. Lustrací v registru CCB žalobkyně zjistila, že žalovaný má závazky z titulu spotřebního úvěru ve výši , částka, ze splátkou , částka, , který měl být refinancován z požadovaného úvěru. Žalobkyně uvedla, že ověřila, zda je žalovaný v insolvenčním řízení, předchozí splátkovou morálku žalovaného v registru CBCB a záznam o exekučním řízení.8. Z potvrzení o příjmu soud zjistil, že zaměstnavatel žalovaného potvrdil, že žalovaný je u něho zaměstnán od , datum, na dobu neurčitou, jeho průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil , částka, a nejsou mu prováděny žádné srážky ze mzdy.9. Z výpisu z běžného účtu žalovaného od , datum, do , datum, soud zjistil, že dne , datum, činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného , částka, a dne , datum, konečný zůstatek , částka, .10. Z platebních příkazů, potvrzení o zůstatku a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalobkyně dala pokyn dne , datum, k výplatě úvěru žalovanému v částce , částka, a dne , datum, v částce , částka, . Čerpání uvedených částek bylo evidováno na úvěrovém účtu žalovaného a zároveň byly evidovány úhrady na úvěr v celkové částce , částka, .11. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k neprodlené úhradě dlužné částky , částka, . Výzva byla podána dne , datum, k poštovní přepravě12. Z dopisu ze dne , datum, a podacího archu soud zjistil, že byl žalobkyní vyzván k úhradě částky , částka, ve lhůtě 7 dnů. Výzva byla podána téhož dne k poštovní přepravě.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.18. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy, odbornou péčí je taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. S