3 C 62/2025-54 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce – , právnická osoba, ., uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o účtu revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec s limitem , částka, . Žalovaný postupně úvěr čerpal, posléze však neplnil sjednané splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto dne , datum, ukončil smlouvu a vyzval žalovaného k okamžitému plnění částky v souhrnné výši , částka, . Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni, k tomuto dni činila v souhrnné výši , částka, . Pohledávka, které se žalobkyně domáhá, je tvořena jistinou ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, a úrokem z úvěr a úrokem z prodlení specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne , datum, , ničeho však neuhradil. Úvěryschopnost žalovaného byla řádně zkoumána.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nesporoval tvrzení v ní uvedená.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy se ani jeden z účastníků k výzvě soudu nevyjádřil.4. Ve věci dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Ze „Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání Karty“ ze dne , datum, soud zjistil, že mezi právní předchůdcem žalobkyně - , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec s limitem , částka, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku – internetového bankovnictví žalovaného. Součástí smlouvy byly také poplatky a úrok vše blíže specifikováno v této smlouvě.6. Z výpisu ke kreditní kartě soud zjistil, že žalovaný čerpal peněžité prostředky, k , datum, byla dlužná částka vyčíslena na , částka, .7. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že dluh byl právním předchůdcem žalobkyně vyčíslen na , částka, (z toho poplatky ve výši , částka, a kapitalizované úroky ve výši , částka, ). Právní předchůdce žalobkyně tímto dopisem od smlouvy odstoupil. Žalovaný měl plnit do , datum, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejich příloh soud zjistil, že touto smlouvou byla pohledávka dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o tomto informován dopisem ze dne , datum, , který mu byl dne , datum, odeslán.9. Z dokladů doložených žalobkyní (výpis z běžného účtu žalovaného, žádosti o úvěr, apod.) založených ve spise na č.l. 26-50 soud zjistil, že původní věřitel zkoumal úvěryschopnost žalovaného. Žalovaný měl mít čistý měsíční příjem ve výši , částka, , tento byl ověřen z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný žil ve vlastní nemovité věci, interní splátky měl mít ve výši , částka, , externí ve výši , částka, , měsíční splátka shora uvedeného revolvingového úvěru měl být ve výši , částka, . S žalovaným v domácnosti bydlel další člen, který měl příjem. Žalovaný měl za období 5/2021 debetní obrat ve výši , částka, , konečný zůstatek ve výši , částka, a za období 6/2021 měl kreditní obrat ve výši , částka, a konečný zůstatek ve výši , částka, .10. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou ze dne , datum, , výzva byla stejného dne odeslána.11. Ze zbylých listin soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení.12. Ze skutkových zjištění soud učinil následující závěr skutkového stavu.13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně - , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec s limitem , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splacením, právní předchůdce tak od smlouvy odstoupil. Dluh bvl k , datum, vyčíslen na , částka, (z toho poplatky ve výši , částka, a kapitalizované úroky ve výši , částka, ), žalovaný měl dluh uhradit do , datum, . Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o tomto informován dopisem ze dne , datum, , který mu byl dne , datum, odeslán. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění předžalobní výzvou ze dne , datum, , výzva byla stejného dne odeslána. Právní předchůdce dostatečně zkoumal úvěryschopnost žalovaného jako spotřebitele.14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, byla smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., právní předchůdce žalobkyně se touto smlouvou zavázal poskytnou žalovanému finanční prostředky do výše , částka, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s úroky. Právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěryschopnost žalovaného jako spotřebitele ve smyslu shora uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se splacením dostal do prodlení a právní předchůdce od smlouvy odstoupil. Soud shledal žalobu zcela důvodnou, a proto ji v celém rozsahu vyhověl.20. Soud ve věci shledal aktivní legitimaci žalobkyně, neboť tato nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávky dle § 1879 o.z.21. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení, stanovený dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení dle § 14b a.t., neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru a soudu je z úřední činnosti známo, že právní zástupce žalobkyně ta