7 C 182/2025-74 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku I. rozsudku. Požadovaný nárok odůvodnila tak, že se žalovaným uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru s limitem ve výši , částka, k účtu č. , hodnota, . Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě s úrokem ve výši 18,90% ročně. Současně se zavázal nepřekročit limit čerpání kontokorentu a celou výši kontokorentu splatit do 1 roku od čerpání. Žalovaný tuto povinnost porušil. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru k , datum, . Žalobkyně požaduje zůstatek úvěru k , datum, v částce , částka, .2. Oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř., proto soud dle §115a o.s.ř. rozhodoval na základě účastníky předložených listin. Žaloba byla doručena žalovanému spolu s uvedenou výzvou dne , datum, na adresu trvalého bydliště v záhlaví. K žalobě se nijak nevyjádřil.3. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu. Dne , datum, uzavřeli , právnická osoba, . a žalovaný smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru na účtu č, , č. účtu, , podle které se banka zavázala poskytnout kontokorentní úvěr v limitu do , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9%. Žalovaný se zavázal hradit bance pohledávky z úvěru způsobem uvedeným v podmínkách. Žalovaný byl dopisem ze dne , datum, upozorněn na dluh ve výši , částka, a možné zesplatnění k , datum, v případě, že dluh neuhradí. Dle výpisů účtu činila výše dluhu , částka, .4. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba uplatněná žalobkyní je důvodná v celém rozsahu. Právní vztah mezi účastníky soud posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z. modifikovaném zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedených důkazů měl soud prokázáno, že žalobkyně jako banka poskytla žalovanému možnost kontokorentního úvěru za podmínek ve smlouvě, které žalovaný jejich přečerpáním porušil, banka proto využila svého práva a pro porušení smlouvy úvěr zesplatnila k , datum, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému splnit povinnost spočívající v zaplacení dlužné jistiny úvěru v částce , částka, a sjednaných úroků a úroků z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o.z., ve výši odpovídající výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za požadovaná období ve výroku I.5. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v tomto řízení, představované částkou , částka, za zaplacený soudní poplatek, dále náklady nezastoupeného účastníka po , částka, del § 151 odst. 3 o.s.ř..6. Lhůta k plnění byla soudem v obou případech určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.