8 C 159/2025-56 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, . Žalovaný se identifikoval potvrzením správnosti čísla účtu. Smlouva byla uzavřena v klientském profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. Obsah smlouvy odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „podepisuji“. Na základě této smlouvy žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr nesplatil. Pohledávka sestává z jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z provedených důkazů soud zjistil, že listina označená jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ byla dle obsahu podepsána elektronicky. Na účet žalovaného uvedený v listině bylo připsáno , částka, . Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů.Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba klikající na opt-in volbu „podepisuji“ souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Z předmětného jednání nelze ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť zadat osobní identifikační údaje může i jiná osoba odlišná od žalovaného. Jelikož však bylo prokázáno zaslání , částka, na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z.Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky , částka, a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po splatnosti dle předžalobní výzvy), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.Z důvodu neuzavření smlouvy nezbylo než žalobu ve zbývající části požadovaných poplatků a smluvní pokuty zamítnout (výrok II.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ji nepřiznal žádnému z účastníků, neboť poměr úspěchu a neúspěchu je u obou účastníků v zásadě totožný.