8 C 199/2022-64 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši , částka, v den podpisu smlouvy. Žalovaná měla zápůjčku včetně úroku ve výši 29 % ročně splatit ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaná zaplatila celkem , částka, . S ohledem na prodlení se splácením vzniklo původnímu věřiteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek, s nimiž je v prodlení a sankčních poplatků v výši , částka, . Pohledávka byla postoupena žalobkyni ke dni , datum, . K tomuto dni činila dlužná jistina , částka, , poplatky , částka, , smluvní pokuta , částka, , úrok z prodlení , částka, a sankční poplatky , částka, . Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno a současně byla vyzvána k okamžitému splacení dluhu. Před poskytnutím zápůjčky byla ověřena schopnost žalované splácet zápůjčku ověřením příjmu žalované ve výši , částka, měsíčně z bankovních účtů za měsíce červenec a srpen 2019.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně před zahájením jednání vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení , částka, , neboť v této části byla pohledávka žalobkyně uspokojena v insolvenčním řízení. Soud řízení v této části zastavil usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, .4. Z listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce“ pod č. , hodnota, soud zjistil, že tuto podepsala žalovaná dne , datum, . Obsahem listiny je prohlášení, že žalovaná převzala , částka, v hotovosti a zavázala se zaplatit poplatek , částka, sestávající z úroku ve výši , částka, , poplatku za zpracování ve výši , částka, a poplatku za vedení účtu ve výši , částka, . Žalovaná měla zápůjčku splácet po , částka, měsíčně.5. Ze seznamu exekucí na jméno žalované ke dni , datum, soud zjistil, že tento seznam neobsahuje žádný záznam.6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, je na MD, její příjem činí , částka, od úřadu práce. Příjem byl ověřen z 2 výpisů z bankovního účtu a rozhodnutím o přiznání dávky. Odhadované výdaje uvedla ve výši , částka, .7. Dopisem ze dne , datum, bylo žalované oznámeno postoupení pohledávek.8. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k zaplacení pohledávky do , datum, .9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení.18. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o.z. jako smlouvu o zápůjčce. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.19. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel k posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. přistupoval převážně formálně, nepostupoval s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Původní věřitel ověřoval pouze příjem žalované. Nijak nebyly ověřeny žalovanou uvedené výdaje. Uvedený postup původního věřitele lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). V souladu se § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. Lze tudíž uzavřít, že původní věřitel neprovedl analýzu finančního rozpočtu žalovaného. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť toto odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky.20. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku , částka, . Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy se jedná o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení, které je povinen vrátit. S ohledem na oznámení o postoupení pohledávky původním věřitelem je žalovaná povinna plnit žalobkyni (§ 1882 odst. 1 o.z.). Žalovaná na úvěr zaplatila , částka, , k vrácení tak zbývá , částka, .21. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky , částka, a vzhledem k tomu, že žalovaná byla ke dni , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po splatnosti dle předžalobní výzvy), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Vzhledem k nedostatku jakýchkoliv informací o majetkové situaci žalované soud nemohl dospět k závěru o tom, jaké jsou možnosti žalované vrátit bezdůvodné obohacení, a proto vycházel z předpokladu, že vrátit bezdůvodné obohacení ve v původní výši , částka, v období od , datum, (datum poslední úhrady ze strany žalované) do , datum, bylo v možnostech žalované.22. Z důvodu neplatnosti smlouvy nezbylo než žalobu ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství zamítnout (výrok I.).23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalovaná byla v řízení úspěšná, ale žádné náklady řízení jí nevznikly.