12 C 226/2022-423 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú , adresa, (dále jen „Nemovitost“). Navrhovala, aby Nemovitost byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví. S reálným rozdělením Nemovitosti žalobkyně nesouhlasila s odůvodněním, že Nemovitost není dělitelná, neboť k ní není zajištěn stálý přístup z veřejné komunikace a proto nebude možné nově vzniklé pozemky účelně obdělávat. Poukazovala na negativní stanovisko stavebního úřadu.2. Žalovaná navrhovala zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví reálným rozdělením Nemovitosti dle spoluvlastnických podílů účastníků. S přikázáním Nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně nesouhlasila s odůvodněním, že sama potřebuje pozemky tvořící zemědělský půdní fond za účelem provádění pozemkových úprav a k dořešení restitučních nároků. Uváděla, že Nemovitost ani v současné době nemá zajištěn přístup z veřejné komunikace a situace se v důsledku reálného rozdělení nijak nezmění. Naopak stávající nepřístupnost pozemků z veřejné komunikace v budoucnu může vyřešit provedení pozemkových úprav, které však nebudou moci proběhnout, nezbude-li žalované dostatek půdy pro vytvoření nezbytné cestní sítě.3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že Nemovitost je v katastru nemovitostí zapsaná na LV č. , částka, jako podílové spoluvlastnictví žalobkyně v rozsahu 2/3 a žalované v rozsahu 1/3 s tím, že se jedná o ornou půdu o výměře 8.927 m2.4. Ze znaleckého posudku ing. , jméno FO, , znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí ze dne , datum, a ortomapy (čl. 326) soud zjistil, že Nemovitost ke dni vypracování posudku byla součástí zeleného lánu, jednalo se o rovinný pozemek s vegetačním povrchem, který nebyl přístupný ze zpevněné komunikace a byl zemědělsky obhospodařován.5. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , Odbor výstavby, ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, v , adresa, jako stavební úřad uvedeného dne sdělil, že nesouhlasí s rozdělením Nemovitosti, neboť k ní není zajištěn přístup z veřejné komunikace ani prostřednictvím věcného práva a nejsou proto splněny podmínky pro podání žádosti o povolení dělení tohoto pozemku dle § 216 odst. 2 z. č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Dále sdělil, že Nemovitost se nachází uprostřed obdělávaného lánu orné půdy, nejbližší veřejné komunikace – polní cesty se nachází buď na pozemku parc. č. , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , které jsou z Nemovitosti přístupné teprve přes pozemky různých vlastníků.6. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , Odbor životního prostředí ze dne , datum, soud zjistil, že Nemovitost se nachází na všeobecných zemědělských plochách, jejichž hlavní využití je zemědělská produkce, rostlinná a živočišná zemědělská výroba, je součástí půdního bloku, který tvoří souvislou plochu zemědělské půdy pozemků různých vlastníků o různé velikosti. Nemovitost není samostatně přístupná a jejím současným i budoucím využitím je „orná půda“. Z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu proto nemá rozdělení pozemku na účelné obdělávání žádný vliv.7. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku vyhotoveného , jméno FO, . , jméno FO, , úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „Geometrický plán“) vyplývá způsob rozdělení Nemovitosti o celkové výměře 8.927 m2 na pozemek p. č. , Anonymizováno, 1 o výměře 5.951 m2 (dále jen „pozemek , Anonymizováno, “) a pozemek p. č. , Anonymizováno, o výměře 2.976 m2 (dále jen „pozemek , Anonymizováno, “), Anonymizováno8. Ze znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, , znalce z oboru zeměměřičství, odvětví geodézie a kartografie ze dne , datum, soud zjistil, že obvyklá cena Nemovitosti ke dni zpracování znaleckého posudku byla znalcem stanovena prostřednictvím přibraného konzultanta , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru ceny a odhady nemovitostí, částkou , částka, za 1 m2. Z evidence LPIS znalec zjistil, že pozemek se nachází v půdním bloku o výměře 29 ha, jehož uživatelem je , právnická osoba, . Obvyklá cena nově vzniklého pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 5.951 m2 tak činí , částka, a odpovídá spoluvlastnickému podílu v rozsahu 2/3 z obvyklé ceny Nemovitosti ve výši , částka, . Obvyklá cena nově vzniklého pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře 2.976 m2 činí , částka, a odpovídá podílu v rozsahu 1/3 z obvyklé ceny Nemovitosti ve výši , částka, . Výslech znalce účastníci nepožadovali. Proti samotnému způsobu rozdělení a stanovení obvyklé ceny účastníci ničeho nenamítali.9. Soud další důkazy neprovedl, neboť má za to, že v řízení na základě provedených důkazů vyšly najevo všechny rozhodné skutečnosti a další dokazování je proto nadbytečné a nehospodárné.10. Na základě provedeného dokazování soud o skutkovém stavu zavřel, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky Nemovitosti, žalobkyně v rozsahu ideální 2/3 a žalovaná v rozsahu ideální 1/3. Obě účastnice další setrvání ve spoluvlastnictví odmítají a k dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi nimi nedošlo. Geometrickým plánem je navrhováno rozdělení Nemovitosti o celkové výměře 8.972 m2 na dvě parcely, a to p. č. , Anonymizováno, o výměře 5.951 m2, která odpovídá podílu 2/3 a p. č. , Anonymizováno, o výměře 2.976 m2, která odpovídá podílu 1/3. Dle znaleckého posudku je navrhované rozdělení Nemovitosti bez vlivu na obvyklou cenu nově vzniklých pozemků. Nemovitost je ornou půdou a v současné době je součástí půdního bloku, který tvoří souvislou plochu zemědělské půdy pozemků různých vlastníků a o různé velikosti. Nemovitost je zemědělsky obhospodařována a k přístupu na ni je třeba využít sousedních zemědělských pozemků jiných vlastníků. Způsob, jakým znalec Nemovitost navrhl rozdělit, tvarem i výměrou nově vzniklých pozemků odpovídá charakteru pozemků sousedících s Nemovitostí.11. Na projednávanou věc dopadají ust. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).12. Podle ust. § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.13. Podle ust. § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.14. Podle ust. § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.15. Podle ust. § 1142 odst. 2 o. z. zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.16. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.17. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.18. Podle ust. § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.19. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.20. Soud v souladu s ust. § 1140 odst. 1 o. z. uzavřel, že účastníky zásadně nelze k dalšímu setrvání ve spoluvlastnictví nutit. Oba účastníci mají zájem o zachování vlastnického práva k Nemovitosti, byť žalovaná pouze v rozsahu svého podílu. Soud se proto v souladu s ust. § 1144 odst. 1 o. z. předně zabýval otázkou, zda lze Nemovitost rozdělit na dva samostatné pozemky výměrou odpovídající spoluvlastnickým podílům účastníků.21. Podle usnesení NS ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není „optimální“, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo „dobře možné“ zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. To, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat „s určitým omezením oproti předchozímu stavu“, není významné.22. Z obsahu shora citovaných ustanovení je zřejmé, že rozdělení je prvním ze způsobů vypořádání rušeného spoluvlastnictví, kterým se soud musí zabývat, avšak jedině tehdy, je-li to dobře možné. Pro takový postup jsou určujícími kritérii poloha pozemku, celková plocha a tvar (srov. rozsudek usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).23. V projednávané věci je Nemovitost zhruba ve tvaru ob